Cer je kov vzácných zemin (lanthanoid). Má významné technologické využití, například v některých typech žárovek a plochých obrazovkách. Zatímco v zemské kůře je tento prvek vzácný (PH: respektive, jak se jinde dodává, on zase „v absolutních číslech“ nijak vzácný není, ale je vzácný pro nás, protože se moc nevyskytuje ve …
více »Se vznikem zlata ve vesmíru je to asi složitější
V binárních systémech neutronových hvězd může interakce mezi oběma hvězdami nakonec vést k jejich srážce/fúzi. Podmínky jsou přitom dostatečně extrémní na to, aby mohly vznikat lanthanoidy a další těžké prvky. Dochází k tomu jadernou reakcí zvanou r-proces (rapid neutron capture, rychlé zachycení neutronů). Nicméně podle některých názorů se nezdá, že …
více »Magická čísla: Syntetizovali 2 nové izotopy, osmium-160 a wolfram-156
V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …
více »Nacházejí se na asteroidech supertěžké prvky z ostrova stability?
Někteří teoretici již dlouho předpovídají, že prvky s přibližně 164 protony by mohly mít relativně dlouhý poločas rozpadu nebo dokonce být stabilní. Tato (hypotetická) oblast v periodické tabulce se označuje jako ostrov stability. Nový výzkum se soustředil na otázku, jaké by tyto prvky mohly mít vlastnosti, především hustotu. „Můj tým …
více »Objevili dusík-9, izotop s pouhými 2 neutrony
Izotop N-9, kde na 7 protonů připadají pouze 2 neutrony, představuje první známý případ jádra, které se rozpadá vyzářením 5 protonů. Robert Charity z Washingtonovy University v St. Louis a jeho kolegové z Michigan State University a čínské Fudan University uvádějí, že tento izotop dusíku je samozřejmě nestabilní, vlastně představuje …
více »Matfyz navštívil spoluobjevitel supertěžkého prvku 117
Univerzita Karlova na své půdě přivítala významnou vědeckou osobnost. Do historického Karolina dorazil v doprovodu své rodiny profesor Joseph H. Hamilton z Vanderbilt University. Uznávaný jaderný fyzik se spolu s dalšími vědci zasloužil o objev jednoho z nejtěžších dosud známých chemických prvků – prvku 117, který nese název tennessin. Profesor …
více »Aktinoidy pod lupou
Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství. V prestižním časopise Reports on Progress in Physics vyšla nová studie zabývající se interakcí aktinoidů s vodíkem a fyzikálními vlastnostmi hydridů aktinoidů. Na přehledovém článku spolupracovali vědci z MFF UK, Fyzikálního ústavu AV ČR a VŠB Ostrava. Interakce aktinoidů …
více »Webbův dalekohled: Atmosféry obřích exoplanet se od těch ve Sluneční soustavě liší
Plynní obři obíhající kolem našeho Slunce vykazují jasný vzorec: čím hmotnější planeta, tím nižší je podíl „těžkých“ prvků (těžké prvky v kontextu astronomie obvykle znamenají vše kromě vodíku a helia) v její atmosféře. Mezinárodní tým astronomů však zjistil, že v složení atmosféry jiných obřích planet trendu ze Sluneční soustavy odpovídat …
více »Těžké prvky se vesmírem šíří ve vlnách z výbuchů supernov
Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …
více »Připravili nejlehčí hořčík, má v jádře jen 6 neutronů
V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …
více »