Archiv článků: prvky

Univerzita Karlova na své půdě přivítala významnou vědeckou osobnost. Do historického Karolina dorazil v doprovodu své rodiny profesor Joseph H. Hamilton z Vanderbilt University. Uznávaný jaderný fyzik se spolu s dalšími vědci zasloužil o objev jednoho z nejtěžších dosud známých chemických prvků – prvku 117, který nese název tennessin. Profesor …

Interakce aktinoidů s vodíkem je významná v jaderné energetice a vojenství. V prestižním časopise Reports on Progress in Physics vyšla nová studie zabývající se interakcí aktinoidů s vodíkem a fyzikálními vlastnostmi hydridů aktinoidů. Na přehledovém článku spolupracovali vědci z MFF UK, Fyzikálního ústavu AV ČR a VŠB Ostrava. Interakce aktinoidů …

Plynní obři obíhající kolem našeho Slunce vykazují jasný vzorec: čím hmotnější planeta, tím nižší je podíl „těžkých“ prvků (těžké prvky v kontextu astronomie obvykle znamenají vše kromě vodíku a helia) v její atmosféře. Mezinárodní tým astronomů však zjistil, že v složení atmosféry jiných obřích planet trendu ze Sluneční soustavy odpovídat …

Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …

V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …

Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …

Asi před 13 miliardami let došlo v Mléčné dráze k extrémní události, výbuchu řádově silnějšímu než supernova. David Yong, Gary Da Costa a Chiaki Kobayashi z australského ARC Centre of Excellence in All Sky Astrophysics in 3 Dimensions uvádějí, že šlo zřejmě o destrukci rychle rotující hvězdy, magneto-rotační hypernovy (magneto-rotational …

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …