Archiv článků: prvky

Asi před 13 miliardami let došlo v Mléčné dráze k extrémní události, výbuchu řádově silnějšímu než supernova. David Yong, Gary Da Costa a Chiaki Kobayashi z australského ARC Centre of Excellence in All Sky Astrophysics in 3 Dimensions uvádějí, že šlo zřejmě o destrukci rychle rotující hvězdy, magneto-rotační hypernovy (magneto-rotational …

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …

Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …

Testují se vlastnosti magického neutronového čísla 126. Fyzikové z Čínské akademie věd (hlavní autor Gan Zaiguo) na urychlovači těžkých iontů v Lanzhou poprvé připravili dosud neznámý nestabilní izotop neptunia. Izotop s nukleonovým číslem 222 se rozpadá pomocí alfa rozpadu (tj. uvolňuje jádro helia 4He) na 218Pa (proaktinium), dále pak rozpadová …

v RIKENu věří v ostrov stability, jádra s 119 a 120 protony chtějí připravit do pár let. Vědci v japonském fyzikálním centru RIKEN se již podíleli na objevu/syntéze těch nejtěžších dosud známých prvků periodické tabulky. Nyní se domnívají, že již brzo se nám podaří připravit jádra z osmého řádku periodické …

Hypergrafy a sekundární periodicita. Periodické tabulce je letos 150 let, takže toto téma letos logicky budí větší zájem než obvykle. Nestálo by třeba za to prvky uspořádat i trochu jinak, aby se tím staly názornější jejich jiné vlastnosti? Na Lipské univerzitě a místním Ústavu Maxe Plancka pro matematiku a vědu …

Oganesson je transuran s protonovým číslem 118, snad podobný vzácným plynům. Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým …

Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …

Symbióza kvantových chemiků s experimentátory. Nový algoritmus umožnil efektivní výpočet absorpčních spekter, a podpořil tak závěry experimentu s Berkeliem. Kvantový chemik Jiří Brabec z Oddělení teoretické chemie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přispěl pomocí nového algoritmu umožňujícího efektivní výpočet absorpčních spekter k ucelenějšímu pochopení chemických vlastností transuranových prvků vyskytujících …