Archiv článků: psychiatrie

Psilocybin vyšel jako srovnatelný s klasickými antidepresivy

Vysoké dávky psilocybinu – účinné látky v lysohlávkách – mají zřejmě podobný účinek na depresivní příznaky jako běžně používaný lék escitalopram, inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), naznačuje systematický přehled a metaanalýza publikovaná v British Medical Journal. Autoři sami ovšem připouštějí, že design studie mohl příznivé účinky psilocybinu nadhodnotit. Podávání psychedelik …

více »

Sněmovna schválila léčbu psilocybinem pod lékařským dohledem

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila možnost využití látky psilocybin v rámci léčby duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií …

více »

Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, …

více »

Ketamin na depresi pomáhá i bez psychedelického zážitku

Další výzkum ukázal, že některé halucinogeny dokážou provést (nebo alespoň iniciovat) žádoucí přestavbu lidského mozku i bez toho, aby způsobily akutní intoxikaci. Podle nové studie by těžkou depresi mohla léčit pilulka, která by halucinogen ketamin uvolňovala pomalu. Ketamin byl původně vyvinut jako anestetikum. Stále více výzkumů však ukazuje, že ketamin …

více »

Onkologičtí pacienti často trpí depresí. Úlevu by mohla přinést psychedelika, vědci hledají dobrovolníky

Řada lidí s onkologickým onemocněním se potýká s úzkostmi a depresí. U mnohých z nich přitom nezabírá běžná léčba těchto obtíží. Odborníci z Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ), kteří nyní začínají spolupracovat na studii Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), hledají další dobrovolníky do studie, v níž hodnotí efekt psychedelik …

více »

Efektivní syntéza ibogainu vytváří nové možnosti studia tohoto halucinogenu

Ibogain je alkaloid s halucinogenními účinky. Podobně jako některé jiné halucinogeny má i terapeutický potenciál. V Africe požívají ibogain zastánci místního náboženství Bwiti při iniciačních a dalších rituálech. Získává se především z rostliny iboga (Tabernanthe iboga) a voacanga (Voacanga africana), podařilo se ho syntetizovat (komplikovaně – „polosyntéza“) také z indolu. …

více »

Dosud neexistují laboratorní nebo zobrazovací metody pro diagnostiku schizofrenie

Schizofrenie se celosvětově diagnostikuje na základě odborného rozhovoru s psychiatrem, chybí však další diagnostické nástroje. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), ve spolupráci s řadou partnerů z akademické i soukromé sféry, začátkem nového roku spouštějí nový projekt BRAINSCAPE. Díky němu by v budoucnu mohli lékaři u pacientů se schizofrenií …

více »

Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně

Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se stydí a děsí představy projevu na veřejnosti. Dlouhou dobu se předpokládalo, že všechny tyto fobie jsou si nějak podobné, realizují se v mozku prostřednictvích obdobných scénářů atp. V mozku měl existovat nějaký okruh strachu, do něhož by byla zapojena amygdala, …

více »

Další výzkum ukazuje na souvislost psychiatrických poruch s patogeny

Nová studie zjistila, že pacienti s diagnózou schizofrenie nebo jiné psychotické poruchy mají třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu DNA bakterie Bartonella v krvi než dospělí lidé bez těchto poruch. Studie tak dále podporuje myšlenku, že patogeny hrají podstatnou roli v duševních onemocněních. Bartonely jsou skupinou bakterií, které se přenášejí především prostřednictvím …

více »

Dávná virová DNA v lidském genomu asi souvisí s psychiatrickými poruchami

Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …

více »