Archiv článků: psychologie

Každý samozřejmě ví, že jak kdy, jak kterým psům a také jak kterým plemenům. Ale co třeba zkusit monitorovat mozkovou aktivitu, a získat tak nějaká exaktnější data? Neurovědec Gregory Berns z Emory University byl hlavním autorem studie na toto téma, která vyšla v časopisu Social, Cognitive and Affective Neuroscience. Výsledek? …

Časové posuny působí na lidi různě podle toho, zda se jim čas připočítává nebo ubírá. Alespoň statisticky lidé tvrdí, že po přesunu na východ se z posunu času zotavují obtížněji. Výzkumníci z University of Maryland se v časopisu Chaos pokusili vysvětlit, proč tomu tak je (respektive „mohlo by být“ – …

Alzheimerova choroba má dvě tváře: na jedné straně ničí paměť, na druhé ale rozvíjí kreativitu. Potvrzuje to australská studie, která ukázala, že oblasti mozku spojené s uměleckou tvořivostí nemoc šetří. A dokonce v některých případech fungují tyto oblasti ještě lépe, jako by vyvažovaly ztrátu schopnosti vzpomínat a vyjadřovat se. Plodem …

Samozřejmě jde o rozhodování určitého typu, kupodivu ale i o velmi důležité transakce, jako je koupě nemovitosti. Neplatí, že je třeba jednat impulzivně, ale nad určitou hranici už další zvažování výsledek zhoršuje. Takže: Proč jsou lidé, kteří o koupi bytu příliš dlouho rozvažují, se svou volbou často nakonec méně spokojeni? …

Psychologové a vědci z dalších oborů se pokoušeli zjistit, zda a jak pořadí, v němž se sourozenci narodili, ovlivňuje charakter. Dvě dosud největší studie v podstatě dospěly k závěru, že v růstu dětí a formování jejich psychických charakteristik hraje pořadí narození sourozenců okrajovou roli, píše italský deník Corriere della Sera. …

Jak se mění pravděpodobnost sebevraždy v závislosti na věku – aneb několik statistických kouzel, současně ale i otázka zajímavá sama o sobě. Intuitivně by se zdálo, že nejvíce páchají sebevraždy mladí (v „labilním“ období, láska, rizikové chování spojené s drogami…) nebo naopak staří („bilanční sebevraždy“, nemoc a snaha si to …

Je to stará studie, letos už slaví dvacáté výročí. I tak ale dokáže překvapit, zejména pak ty, kteří se živí slovy. Ukazuje jejich sílu, nikoli tu, která přesvědčuje, zraňuje či dojímá, ale onu brutální sílu, která působí – aniž bychom si toho povšimli – na náš fyzický stav. Jde o …

Jak bude vypadat můj následující duševní stav? Nevím, prostě nastane. Kde je pak jakákoliv svoboda? Obecně vzato začínám každý den šálkem kávy nebo čaje, někdy si dám dva. Dnes ráno padla volba na kávu (dva šálky). Proč ne čaj? Absolutně nevím. Toužil jsem dnes víc po kávě než po čaji …

Nicky Claytonová z Kalifornské univerzity v Davisu si povšimla, že sojky disponují jakousi alespoň částečnou obdobou lidského vědomí sebe sama. Její domněnka se zakládá na způsobu, jakým si sojky schovávají jídlo. Sojky si jídlo, které rovnou nesnědí, zakopávají či jinak ukrývají. Pokud ale získají pocit, že jsou sledovány (tj. v …

Už mnohokrát se prováděly pokusy, kolik lidí dokážeme rozpoznat podle tváře nebo si zapamatovat jménem, z výsledků se pak dělají i závěry o naší evoluční minulosti. Jenže i známí lidé mohou být známí různě. Co se týče skutečně blízkých lidí, prý jich v „nejužším kruhu“ míváme ne víc než 4-5. …