Jak vzniká zbarvení papouščího peří? Odpověď přináší v nové studii publikované v časopise Science mezinárodní badatelský tým. Výzkum vedli vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO a zapojeni jsou do něj i čeští badatelé, včetně doc. Petera Mojzeše z Fyzikálního ústavu UK. Papoušci by mohli být synonymem pro barevnost: téměř všechny druhy jsou …
více »Klesá nebo roste biodiverzita? Záleží na velikosti zkoumaných oblastí
Na průměrném plácku za domem se rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně pak diverzita klesá. To jsou nesrovnalosti, které se pokusil vysvětlit François Leroy z teamu Petra Keila z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, a to pomocí jedinečných třicetiletých údajů o ptačích populacích …
více »Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
Intenzita modrého zbarvení vajec je ve znečištěném prostředí opravdu nižší, nicméně intenzita krmení mláďat samci se mezi kontrolní a znečištěnou oblastí překvapivě nelišila. Mezinárodní tým vědců zkoumal ve Finsku vliv kontaminace prostředí těžkými kovy na zbarvení skořápek vajec u populace lejska černohlavého a možné dopady na chování samců lejsků v …
více »Jak ovlivnila covidová omezení strach ptáků z lidí?
Změny v pohybu lidí v urbánní krajině, vynucené restrikcemi za pandemie COVID-19, ovlivnily takzvanou městskou krajinu strachu. Tou se myslí prostředí, v němž zvířata omezují své chování s ohledem na lidskou aktivitu. Jak na výjimečnou situaci zareagovali ptačí obyvatelé měst? Mezinárodní tým vedený Peterem Mikulou a Martinem Bullou z Fakulty …
více »Zoo Praha jako první na světě rozmnožila ketupu Pelovu
Zoo Praha právě odchovává mládě rybožravé sovy ketupy Pelovy. Vylíhlo se zde na začátku letošního roku a po počátečních výkyvech v hmotnosti i občasné neochotě přijímat potravu je nyní ptáče vitální a prospívá. Zoo Praha je proto na dobré cestě jednu z vůbec největších žijících sov odchovat jako první zoologická zahrada na světě. …
více »Ptačí chřipka v Antarktidě
Již 20. antarktická vědecká expedice Masarykovy univerzity se o minulém víkendu bezpečně vrátila do České republiky. Od předchozích se lišila především délkou strávenou na České vědecké stanici J. G. Mendela, kde výzkumníci strávili po řadě logistických a klimatických potíží v antarktickém terénu dosud nejkratší dobu. Potvrdili tam však výskyt vysoce …
více »Ptačí vejce je (téměř) sterilní. Bakterie kolonizují vejce až po vylíhnutí
O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žiji téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých …
více »Přestali letouni na ostrovech létat?
Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …
více »Vysoká hladina cukru v krvi? Pro evoluci žádný problém
Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata …
více »Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …
více »