Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Tradiční hypotézu vědci zpochybnili
Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …
více »Kachnička mandarínská se v Brně už etablovala
Brno se stalo největším zimovištěm kachničky mandarínské v Česku, vyskytuje se tu kolem padesáti jedinců. Výjimečnou lokalitou je pro kachničky zejména řeka Svratka, kde hnízdí pravidelně už celou dekádu. Jde tak o jedinou pravidelně hnízdící populaci u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU …
více »Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí
Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …
více »Na Lipně zahnízdil silně ohrožený rybák obecný, příbuzný racka
Vzácný nález zaznamenali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR při pravidelné kontrole pokusných plovoucích ostrovů na nádrži Lipno. Na těch vědci našli celkem čtyři hnízda se šesti mláďaty rybáka obecného, který je v červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů ptáků. Rybák obecný je tažný rybožravý pták, příbuzný racka. Ke …
více »Mouchy s hlavou vzhůru nohama: Jak vidí lidé, ptáci a hmyz
Lze snadno dokázat, že mozek funguje jako sofistikovaný počítač pro virtuální realitu. Rozhlédněte se kolem sebe pouhým pohybem očí. Když otáčíte očima, obrazy na sítnicích se pohybují jako při zemětřesení. Žádné zemětřesení ovšem nevidíte. Okolní scenérie se vám jeví pevná jako skála. Směřuji samozřejmě k tomu, že virtuální model v …
více »Od tyrannosaura k vráně
Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …
více »Nová metoda odchodu vzácné krasky
V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. „Kraska jávská patří nejen mezi nejkrásnější, ale především nejvíce …
více »Poprvé zaznamenáno, že nástroje používají i mořští ptáci – papuchalkové
Za génie ptačí říše se obvykle považují krkavcovití ptáci a papoušci, přičemž v těchto skupinách je také rozšířeno používání nástrojů. Inteligenci mořských ptáků jsme možná až dosud trochu podceňovali – i když je pravda, že obvykle nemají velké mozky, a to ani v poměru k velikosti těla ne. Vědci z …
více »