O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto např. i běžné sýkory koňadry …
více »Za rozdílným vzhledem ptáků čečetek je supergen
K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …
více »Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve
Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, když se setká s běžným kouzelnickým trikem, jaký používají třeba skořápkáři. Krkavcovití ptáci včetně sojek jsou inteligentní, používají nástroje, mají teorii mysli (uvažují o záměrech druhých), poznávají se v zrcadle apod. V rámci experimentu vědci …
více »Umělá inteligence dokáže přiřadit kukaččí vejce konkrétní samici
Vědci dokážou pouhým porovnáním vzhledu vajec kukaček odhalit, která samice je snesla. Tento objev může výrazně zjednodušit, zrychlit a zlevnit práci odborníkům v terénu, kteří se zabývají výzkumem ekologie a evoluce ptačích druhů. Kromě genetických metod navíc využili „umělou inteligenci“, která postupně dosáhla lepších výsledků než hodnocení lidí. Kukačky jsou …
více »Sojky cizincům důvěřují méně
Krkavcovití ptáci nás často udivují svou inteligencí. U sojek je například známo, že mají teorii mysli a na základě svých vlastních zlodějských kousků se začnou chránit před krádežemi druhých. Přitom větší krkavcovití ptáci sojku svými kognitivními schopnostmi téměř jistě předčí… Viz také: Sojky mají teorii mysli Nový výzkum se zaměřil …
více »Hýlové táhnou do Indie jinak, než se pak vracejí
Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Tradiční hypotézu vědci zpochybnili
Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …
více »Kachnička mandarínská se v Brně už etablovala
Brno se stalo největším zimovištěm kachničky mandarínské v Česku, vyskytuje se tu kolem padesáti jedinců. Výjimečnou lokalitou je pro kachničky zejména řeka Svratka, kde hnízdí pravidelně už celou dekádu. Jde tak o jedinou pravidelně hnízdící populaci u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU …
více »Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí
Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …
více »