Archiv článků: qubity

Náhodné (gaussovské) vzorkování bosonů bylo již před pár lety navrženo jako úloha, kde by se mohla projevit výpočetní nadřazenost (supremacy) kvantových počítačů. Nyní v Číně oznámili, že jejich kvantový systém Jiuzhang spočítal za 200 sekund úlohu, která by aktuálně nejrychlejšímu superpočítači (Fugaku) zabrala odhadem 600 milionů let. Jedná se o …

Kvantovým modemem se myslí součástka, která by převáděla „tekoucí“ qubity na jejich „stabilní“ (stacionární) verzi. Předpokládáme, že přenos informace bude v kvantovém Internetu probíhat pomocí qubitů na bázi fotonů, ale samotná informace bude v uzlech uchovávána spíše jinak – v qubitech v polovodičích, na bázi elektronů/spinu apod. V Ústavu Maxe …

Kanadská firma D-Wave Systems, dodavatelů reálně používaných kvantových počítačů, uvádí nový systém Advantage 5000+ s více než 5000 qubity. Přístup k hardwaru se řeší pomocí cloudobé služby Leap; ta navíc v podobně hybridní výpočetní služby kombinuje využití klasických a kvantových počítačů pro řešení úloh s až milionem proměnných. Oproti předešlé …

Praktické využití kvantových počítačů závisí nejen na počtu qubitů, které dokážeme provázat, ale i na tom, jak dlouho dokážeme zapletený stav udržet, než dojde ke kolapsu vlnové funkce (dekoherenci). V současnosti nejstabilnější kvantové počítače (qubity na bázi supravodičů) dokáží výpočty provádět v řádu stovek mikrosekund. Viz také o novém experimentu: …

Systémy qubitů jsou extrémně náchylné k účinkům šumu, ať už je důsledkem vnějšího vlivu nebo náhodných chyb v materiálu, z něhož jsou qubity fyzicky realizovány. Vnějším vlivem přitom může být nejen přímo fyzická interakce s jinou částicí, ale i náhodná fluktuace teploty nebo elektromagnetického pole apod. Důsledkem šumu je rozpad …

Stroj času nebo ošálení druhého zákona termodynamiky? Teplem k rekonstrukci roztáté sněhové vločky. A prý by se to celé dokonce dalo využívat v praxi pro ověření funkčnosti kvantových algoritmů… Následující text je prostě převyprávěním tiskové zprávy ze zdroje uvedeného níže. Týká se současně reverzibility času i kvantového počítání, my laici …

Fluktuující spinová kapalina by mohla reprezentovat i kvantové výpočty – operace s qubity Na Argonne National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energeticky USA, přišli s nezvyklým experimentem ukazující změny chování magnetických materiálů. Mezi dva diamantové hroty umístili magnetický krystal, pak diamanty pomalu a po dlouhou dobu tlačili k sobě a …

Kvantová kryptografie stojí na tom, že měřením systému se jeho stav změní (odposlech je prozrazen). V kvantových počítačích při odečítání výsledků kolabuje vlnová funkce (respektive v opačném pořadí). Jak si pak představit ono odečítání qubitů „beze měny“? Kolaps vlnové funkce se týká pouze zapletených, provázaných (entanglement) stavů. Naopak samotnou informaci …

Simulátory kvantových počítačů mají rozsáhlé využití, např. pro demonstraci principů nebo ověřování a ladění softwaru. Podstata qubitů s jejich provázaností znamená, že výpočetní náročnost simulace roste s počtem qubitů exponenciálně (což logicky koresponduje s výpočetními možnostmi kvantových počítačů). Výzkumníkům z University of Chicago a Argonne National Laboratory se nyní pomocí …

Technologie používaná v urychlovačích částic, tzv. supravodivé radiofrekvenční dutiny, by mohla sloužit jako ochranná „kapsa“, v níž by probíhaly výpočty pomocí qubitů. Životnost qubitů dosud představuje velký problém kvantového počítání, protože zapletený stav dokážeme udržet pouze krátkou dobu, poté dojde k dekoherenci („kolaps vlnové funkce“) a výpočet končí. Chlazení samozřejmě …