Archiv článků: radioaktivita

Připravené molekuly s radioaktivní značkou je možné sledovat i přímo v živém organismu. V laboratoři Dr. Aleše Marka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují vědci radioaktivně značené peptidy v takové kvalitě a tak rychle, že jsou poptáváni i ze světových výzkumných institucí. Povedlo se jim zdokonalit postup, který vede k jednoduchému, …

Vědcům se podařilo vyrobit nový izotop seaborgia. V experimentu provedeném na urychlovači GSI/FAIR v Darmstadtu detekovali 22 jader seaborgia-257. S nejnovějším přírůstkem je nyní známo 14 izotopů umělého supertěžkého prvku seaborgium (atomové číslo 106). Při výrobě seaborgia-257 dopadal intenzivní svazek chromu-52 z lineárního urychlovače GSI/FAIR UNILAC na terče z olova-206. …

Vysoce přesná měření atomových hmotností na urychlovačích ve finské University of Jyväskylä odhalila, že beta rozpad izotopu stříbra-110 má velký potenciál pro využití při určení hmotnosti elektronového antineutrina. Přesněji řečeno, vědci studovali nikoliv základní stav, ale excitovanou metastabilní formu stříbra-110 (PH: v původní tiskové zprávě označovaná jako izomer, ale to …

Radioaktivní rozpad představuje základní fyzikální proces v přírodě, kdy nestabilní atomové jádro ztrácí energii prostřednictvím záření. Studium způsobů jaderného rozpadu je zásadní pro pochopení vlastností atomových jader. Zejména exotické způsoby rozpadu, jako je emise protonů, poskytují nezbytné spektroskopické nástroje pro zkoumání struktury jader daleko od oblasti stability. V nové studii …

Bylo objeveno nové nejtěžší (známé) jádro fungující jako emitor protonů. Protonový rozpad je exotický typ radioaktivity. Dochází k němu u jader s velkým přebytkem protonů a v určitých dalších speciálních případech (excitované stavy jader apod.). Nicméně – nový „nejtěžší protonový zářič“ byl popsán až po skoro 30 letech od předcházejícího …

Vědci porovnávali genomy dvou populací psů – těch z Černobylu ve smyslu města a těch obývajících okolí jaderné elektrárny, tedy asi 16 km od sebe. Obě populace jsou od sebe geneticky odlišné, podle všeho to ale není mutacemi v důsledku radioaktivity nebo třeba kvůli znečištění olovem a dalšími těžkými kovy …

Detekce zdrojů radioaktivního záření může být někdy velmi problematická, přitom rychlost jejich dohledání a zajištění je klíčová. Výsledky výzkumného projektu RaDron představují slibné rozšíření technologií pro zajištění radiační bezpečnosti. Pokročilý autonomní dron z dílny Fakulty elektrotechnické ČVUT, osazený unikátními částicovými detektory pražské společností ADVACAM, umožní účinně detekovat zdroje radioaktivity, včetně …

Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …

Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …

Zobrazování objektů pomocí neutronů, tzv. neutronová radiografie, v současné době zažívá prudký rozvoj, který též souvisí s budováním tzv. tříštivých neutronových zdrojů. Jsou to výzkumná zařízení, která generují neutronové záření pomocí jaderné reakce vysokoenergetických protonů urychlovače a jádra některého z těžších prvků, například olova. Jaderné tříštění (anglicky spallation) je vyvoláno …