Archiv článků: rakovina

Vědci nalezli způsob, jak připravit první kladně nabité karborany – tedy sloučeniny boru, vodíku a uhlíku. Objev může pomoci k efektivnějšímu léčení některých zhoubných nádorů pomocí protonové borové záchytové terapie. Tyto sloučeniny lze dopravit přímo do rakovinotvorné buňky, po jejím zničení pak okolní tkáň zůstane nepoškozená. Na výzkumu spolupracovali vědci …

Pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží zjistit, proč léčba rakoviny u některých lidí selhává. Předmětem jejich zájmu je lidský protein metalothionein, který zřejmě umí nádorové buňky ochránit, a kazí tak snažení lékařů. Řešením by v budoucnu mohla být pilulka podávaná na …

Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby. Veronika Mančíková, Michal Šmída a jejich kolegové z výzkumné skupiny Funkční genomika z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU), ve spolupráci s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno, objevili nový …

Diagnostikovat nádory a fibrózy v hlubokých tkáňových strukturách s jejich minimálním poškozením by mohla dokázat inovovaná zobrazovací metoda. Je založená na interakci světla s biologickými molekulami, při níž hraje velkou roli polarizace fotonů. Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR dokázali metodu poprvé implementovat skrze optická vlákna o tloušťce …

LYNX panel pokrývá široké spektrum klíčových biomarkerů pro nejčastější hematologické nádory. Vědecký tým z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU), Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, vyvinul nový komplexní genomický nástroj, který umožňuje analyzovat různé typy molekulárních markerů u nejběžnějších hematologických nádorů. Tento všestranný …

Kombinace rituximabu s jinými inhibitory BCR nemusí být zcela účinná. Tým vědců pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D. z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, nedávno publikoval vědeckou studii, ve které vyvrátil dosavadní poznatky o dvou léčivech (idelalisib a rituximab) společně užívaných při léčbě pacientů …

Pacienti, u nichž je v leukemických buňkách nalezen defekt genu TP53, v současnosti indikováni k terapii cílenými biologickými léčivy místo chemoimunoterapie. Výzkumný tým složený z vědkyň a vědců z výzkumného institut CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, objasnil klinický význam mutací v klíčovém nádorovém …

Odborníkům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo nalézt dosud neznámý protein a popsat jeho úlohu při buněčném dělení. Jejich poznatky by v budoucnu mohly být využity při kontrole buněčného dělení v protinádorové léčbě. Buněčné dělení (tzv. „mitóza“) je zcela nezbytné pro život a přirozenou obnovu tkání. Genetická informace …

U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …

Protein GAB1 je zodpovědný za migraci a přežití buněk a adaptaci nádorových B buněk na léčbu. Výzkumný tým, pod vedením docenta Marka Mráze, popsal zásadní poznatek o biologii chronické lymfatické leukémie (CLL), která je nejčastější leukémií u dospělých. První autor studie, doktorand Václav Šeda, při výzkumu objevil, jakým způsobem CLL …