Archiv článků: řím

Lebka z Efesu nepatřila sestře královny Kleopatry

Krátký, ale pestrý život Arsinoé IV. A o konci hezké hypotézy. Mezioborový výzkumný tým vedený antropologem Gerhardem Weberem z Vídeňské univerzity společně s odborníky z Rakouské akademie věd analyzoval lebku, která byla nalezena v roce 1929 v ruinách Efesu. Dlouho se spekulovalo, že by mohlo jít o ostatky Arsinoé IV., …

více »

Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat

Vykopávky poblíž někdejší římské legionářské pevnosti v německém Bonnu odhalily pozoruhodný nález: celkem 14 kilogramů římské zbroje. Podrobný výzkum nyní přinesl zajímavý závěr: nalezená zbroj byla šrot, který místní řemeslníci využívali k opravám pancířů pro vojáky z nedaleké posádky. Výsledky výzkumu, jenž ilustruje procesy zacházení s kovovými odpady v tehdejší …

více »

Římské víno mohlo být chutné

Z moderního vědeckého pohledu je víno, které pili starověcí Římané, často považováno za špatně vyrobený nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky svých produktů přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy. Nová studie hliněných nádob používaných při kvašení vína – …

více »

V pohřební urně z římské doby našli nejstarší víno

Hispana, Senicio a další čtyři „obyvatelé“ (dva muži a dvě ženy, jejich jména neznáme) hrobky z římské doby ve města Carmona v jihozápadním Španělsku nemohli tušit, že to, co pro ně bylo pohřebním rituálem, bude nakonec o 2000 let později zajímavé ze zcela jiného důvodu. V rámci příslušného rituálu byly …

více »

Archeologové zpřístupnili ve virtuální realitě římskou kolonii Castrum Novum

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

více »

Rozklad vs. kolaps

Nyní tedy učiníme prvý krok k tomu, abychom pochopili rozdíl mezi společnostmi, které se pomalu rozkládají, a těmi, které rychle kolabují. Příklady společností prvého typu jsou byzantská a osmanská říše. Obě postupně ztrácely moc a území ve prospěch svých konkurentů. Během tohoto procesu nedošlo k žádnému kolapsu – k žádné náhlé ztrátě složitosti …

více »

Bývaly římské hrací kostky cinknuté?

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

více »

Proč známe z Čech tak málo římských věcí?

Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …

více »

Bylo Labe římským strategickým cílem?

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

více »