Interakce mezi RNA a peptidy/proteiny jsou pro život nesmírně důležité již od jeho nejranějších forem, dokonce ještě před posledním univerzálním společným předkem (LUCA). Komplexy protein-RNA jsou v moderním životě všudypřítomné a jsou nezbytné pro mnoho fází buněčného cyklu a metabolismu. Nový výzkum přináší experimentální podklady, které poskytují nový pohled na …
více »Objevili roli domén TND v genové expresi
TND domény jsou nejčastějším strukturním prvkem mezi faktory, které ovlivňují syntézu RNA. Mezinárodní vědecký tým vedený Courtney Hodgesem z Baylor College of Medicine v USA a Václavem Veverkou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odhalil důležitý díl ve složité a z velké části neznámé skládačce procesů, které řídí zapínání a vypínání …
více »RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?
Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …
více »Objevili univerzální systém pro dopravu nukleových kyselin do buněk
Schopnost doručovat do buňky molekuly různé velikosti usnadňuje využití systému i ve velmi odlišných genových terapiích. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR objevili nový typ látek schopných bezpečně transportovat do buněk různé typy nukleových kyselin, které se používají pro léčebné účely, od základních stavebních kamenů až po …
více »Křeček ukazuje, jak funguje ochrana genomu pohlavních buněk savců
Genomy organismů obsahují i genomové parazity, kteří mohou škodit. Během evoluce se proto vyvinuly různé obranné mechanismy. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR na příkladu křečka ukázali, jak pod tlakem těchto parazitů probíhá evoluce obrany genomu v pohlavních buňkách savců, a že křeček v tomto případě savce reprezentuje lépe …
více »Ještě víc než lamarckismus: Háďátka si předávají informace o nebezpečných bakteriích
Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) dokáže kolegovi předat obsah své paměti, který bude navíc dědičný, v určitém ohledu zacházíme ještě dál než Lamarck. Červi samozřejmě nemluví a vše to funguje pouze pro jeden konkrétní případ. Hlístice C. elegans se ve svém prostředí pravidelně setkává s bakterií P. Aeruginosa. Ta sice …
více »Nový software umí předpovědět strukturu molekul RNA
Vizualizace funguje na principu existence vzoru, tj. molekuly RNA, která je dostatečně evolučně blízká. Britští vědci ve spolupráci s kolegy z Česka a USA představili novou metodu vizualizace sekundárních struktur RNA. Jejich systém využívá obsáhlou databázi vzorů, na jejichž základě dokáže predikovat a následně zobrazit 2D strukturu konkrétní molekuly. Kyselina …
více »Telomeráza: Původ „enzymu nesmrtelnosti“
Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …
více »Enzymy na bázi DNA: Hledání funkčních sekvencí je trochu alchymie
Již nějakou dobu víme, že funkci enzymu dokáže vedle proteinů zastávat i RNA. Ukazuje se ale, že podobnou aktivitu může vykazovat i samotná DNA. Jak tyto enzymy v záplavě možných sekvencí DNA hledáme? Co z existence deoxyribozymů (DNAzymů) dále vyplývá např. pro evoluční biologii a jaké může být jejich využití? …
více »Jak bezchybně složit molekulární nůžky o 150 dílcích
Všechny úkony spojené s RNA sestřihem zajišťují ohromné molekulární nůžky, tzv. sestřihový komplex. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu popsal bílkovinu, která zajišťuje správné skládání, a tím funkci tzv. sestřihového komplexu, jednoho z největších molekulárních komplexů v lidských buňkách složeného ze 150 různých komponent. …
více »