Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

V lidských buňkách dokázali spustit editor RNA rostlin

Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna rostliny disponují tímto zvláštním mechanismem.
Vědci z University of Bonn již v roce 2019 přenesli z mechu Physcomitrium patens příslušný nástroj do bakterie Escherichia coli. Ukázalo se, že dokáže fungovat i zde (poznámka: prostředí bakteriální buňky bez jádra mohlo cca odpovídat organelám). Nyní na University of Bonn postoupili ještě dál a systém pro editování RNA dokázali z mechu implantovat i do standardních lidských buněčných linií, včetně ledvinových a nádorových buněk. Příslušný mechanismus zde i nadále fungoval, vlastně v ještě větší míře: systémy PPR56 (pentatricopeptide repeat protein) a PPR65, které u mechu působí pouze v mitochondriích, provádějí v lidských buňkách také změny nukleotidů v RNA transkriptech buněčného jádra. Ukázalo se, že PPR56 v lidských transkriptech zasahuje celkem na 96 místech, v původním mechu naproti tomu provádí záměny pouze na 2 místech RNA.
Dosud se pořádně nerozumí tomu, jak si PPR56 vybírá místa, kam vnáší změny. Pokud bychom ale dokázali přesně pochopit základní mechanismy fungování těchto RNA korektorů, nabízela by se i možnost využívat je pro velmi specifické genetické úpravy. Daly by se tak např. léčit dědičné choroby (poznámka: i když nikoliv opravou samotného genomu, ale zmírněním následků).

Elena Lesch et al, Plant mitochondrial RNA editing factors can perform targeted C-to-U editing of nuclear transcripts in human cells, Nucleic Acids Research (2022). DOI: 10.1093/nar/gkac752
Zdroj: University of Bonn / Phys.org

Poznámka PH: Jde prostě o proteiny/enzymy. U mechu z nějakého důvodu nezasahují mimo organelu, chápu-li to dobře (protože i samotná proteosyntéza pak probíhá na ribozomech organely). Ale je to celé poněkud zmatené, k čemu vůbec mít takhle specializovaný nástroj, který hlídá mutace na 2 místech? (Jako kdyby zrovna zde byly chyby nějak častější nebo závažnější…)

Prach z Itokawy ukazuje, že poslepované asteroidy jde rozbít jen obtížně

Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close