Sciencemag.cz
Doporučujeme
Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna rostliny disponují tímto zvláštním mechanismem.
Vědci z University of Bonn již v roce 2019 přenesli z mechu Physcomitrium patens příslušný nástroj do bakterie Escherichia coli. Ukázalo se, že dokáže fungovat i zde (poznámka: prostředí bakteriální buňky bez jádra mohlo cca odpovídat organelám). Nyní na University of Bonn postoupili ještě dál a systém pro editování RNA dokázali z mechu implantovat i do standardních lidských buněčných linií, včetně ledvinových a nádorových buněk. Příslušný mechanismus zde i nadále fungoval, vlastně v ještě větší míře: systémy PPR56 (pentatricopeptide repeat protein) a PPR65, které u mechu působí pouze v mitochondriích, provádějí v lidských buňkách také změny nukleotidů v RNA transkriptech buněčného jádra. Ukázalo se, že PPR56 v lidských transkriptech zasahuje celkem na 96 místech, v původním mechu naproti tomu provádí záměny pouze na 2 místech RNA.
Dosud se pořádně nerozumí tomu, jak si PPR56 vybírá místa, kam vnáší změny. Pokud bychom ale dokázali přesně pochopit základní mechanismy fungování těchto RNA korektorů, nabízela by se i možnost využívat je pro velmi specifické genetické úpravy. Daly by se tak např. léčit dědičné choroby (poznámka: i když nikoliv opravou samotného genomu, ale zmírněním následků).
Elena Lesch et al, Plant mitochondrial RNA editing factors can perform targeted C-to-U editing of nuclear transcripts in human cells, Nucleic Acids Research (2022). DOI: 10.1093/nar/gkac752
Zdroj: University of Bonn / Phys.org
Poznámka PH: Jde prostě o proteiny/enzymy. U mechu z nějakého důvodu nezasahují mimo organelu, chápu-li to dobře (protože i samotná proteosyntéza pak probíhá na ribozomech organely). Ale je to celé poněkud zmatené, k čemu vůbec mít takhle specializovaný nástroj, který hlídá mutace na 2 místech? (Jako kdyby zrovna zde byly chyby nějak častější nebo závažnější…)
