Archiv článků: rostliny

Zdvojení kompletní genetické informace je jednou z hnacích sil diverzifikace rostlin. Dokážou se rostliny adaptovat na nepříznivé podmínky prostředí jako jsou například toxické půdy? Postačuje jim k tomu již odzkoušená genetická variabilita sdílená napříč populacemi nebo musí přicházet stále s novými mutacemi? A jakou roli hraje zdvojení celého genomu, polyploidizace …

Samčí gametofyt zastává funkci jakési laboratoře, v níž může evoluce vyvíjet nové geny. Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v prestižním časopise Nature Plants popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni. Důležitým zjištěním je, …

Přítomnost auxinu mění rozložení elektrického náboje na obou stranách buněčné membrány. Tým doktora Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy právě publikoval studii ve významném vědeckém časopise Nature Plants. Práce týmu, který je podpořen prestižním juniorským grantem Evropské výzkumné rady (ERC), spočívala v přesné analýze rychlé reakce buněk rostlinných kořenů …

Projekt sekvenování genomu konopí setého (Cannabis sativa) a srovnávání jednotlivých genomů vedl k závěru, že pěstované verze rostliny se od planých oddělily asi před 12 000 lety. Vědci (hlavní autor studie Luca Fumagalli z University of Lausanne) v rámci tohoto výzkumu zkoumali 110 celých genomů konopí setého pokrývajících celé spektrum …

Existují markery, podle nichž lze zjistit, že rostliny začínají trpět vodním deficitem? Odpověď našli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s kolegy z Polska, Německa a Belgie. Identifikovali specifické metabolity, které souvisejí s odezvou rostlin na vodní deficit. Jeden z nich – kyselina …

Způsob přenosu DNA není znám, ale jedná se zřejmě o tzv. horizontální přenos. Vědci Botanického ústavu AV ČR objevili v genomech planých ječmenů úsek DNA, který pochází z jejich vzdáleného příbuzného z podčeledi Panicoideae, konkrétně prosa. Zjistili, že ač tento úsek DNA byl přenesen do předka jedné skupiny ječmenů před několika …

Mechanismus účinku rostlinných hormonů brasinosteroidů na růst kořenů se podařilo objasnit týmu biologů z Belgie a České republiky. Výsledky jejich výzkumu vlivu hladiny brasinosteroidů na dělení a růst buněk kořene, které zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Plants, přispějí k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit …

Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních …

Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know how přenést …