Tag Archives: rostliny

Pomocí metylací cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů. Rostliny, které zažily silné kompetiční prostředí, jako například existenci v hustém porostu, produkují potomky, kteří jsou úspěšnější v boji o svůj životní prostor. Dokazuje to, že i geneticky totožní jedinci se mohou chovat velmi odlišně díky mezigenerační paměti a toto …

Více než třetina druhů vytrvalých bylin v mírném pásmu volí pro úspěšný jarní start zajímavou strategii – preformaci květenství. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou a přilákají tak první opylovače. Tento postup volí převážně rostliny s velkými genomy. K těmto výsledkům přišel tým vědců Botanického ústavu …

Zvýšit regenerační schopnost rostlin by mohla cílená manipulace proteinového komplexu CAMEL/CANAR, který identifikoval tým vědců z Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu. Členem tohoto vědeckého týmu je také doktorand oboru Experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Jakub Hajný. Ten je rovněž i prvním autorem článku, jenž funkci …

Kokotice Cuscuta pentagona není běžná rostlina. Je to naoranžovělá zakroucená popínavka, která může vyrůst až do výšky jednoho metru, má drobné bílé kvítky s pěti korunními lístky a vyskytuje se všude v Severní Americe. Co je na ní jedinečné, je to, že nemá listy a není zelená, protože postrádá chlorofyl, …

Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny. Mechanizmus vzniku gigantických genomů rostlin objasňuje studie mezinárodního týmu vědců, která právě vyšla …

Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu …

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

Buňky mají schopnost účinně odstraňovat chybnou mRNA prostřednictvím procesu známého jako NMD. Tým genetiků vedený Karlem Říhou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nedávno zjistil, že proteiny zapojené do kontroly kvality ribonukleové kyseliny (RNA) hrají mnohem složitější roli v regulaci genové exprese, než bylo doposud známo. Výzkumníci rozluštili komplexní spojení mezi …

První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …