Rekonstrukce vydry Enhydriodon omoensis (v pozadí) v porovnání se třemi současnými druhy, zleva doprava: jihoamerická obří vydra, mořská vydra a africká vydra. Dále pro srovnání australopithecus a moderní člověk. Stehenní kost a zbytky zubů vydry. Credit: Sabine Riffaut, Camille Grohé / Palevoprim / CNRS – Université de Poitiers

Obří vydra konkurovala lvům a hyenám

Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg.
Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony lety. Zajímavá je představa, že se zde mohla potkávat i našimi předky, prvními zástupci Homo nebo australopitéky. Zhruba z tohoto časového rozmezí známe i nejstarší kamenné nástroje.
Autoři nové studie, kterou vedla Camille Grohé z univerzity v Poitiers, vycházeli při odhadu hmotnosti z rozměrů zubů a stehenní kosti zvířat.
Je známo několik druhů obřích vyder, které obývaly Eurasii a Afriku v době před přibližně 6 miliony až 2 miliony let. Nejznámější z nich je vyhynulý rod Enhydriodon. Nově popsaný druh byl podle místa nálezu (údolí Omo v jihozápadní Etiopii) pojmenován Enhydriodon omoensis.
Na tomto „vydrýskovi“ je zajímavé i to, že podle všeho nešlo o tvora výhradně vodního (nakonec vydra je lasicovitá šelma, její předkové žili na souši; i dnes existuje mezi různými druhy vyder variabilita, mořská vydra je vodní „víc“ než říční). Izotopová analýza podle stabilních izotopů kyslíku a uhlíku v zubní sklovině totiž vedla k závěru, že megavydra konzumovala spíše suchozemské než vodní živočichy. Dosud známé vydry z rodu Enhydriodon se živily měkkýši, želvami, sumci, ba i krokodýly, žily semiakvaticky podobně jako naše vydra říční. Enhydriodon omoensis naopak lovil na souši podobnou kořist jako místní velké kočkovité šelmy nebo hyeny (přesněji řečeno, z izotopové analýzy vyplynulo, že megavydra se živila tím, co se živilo suchozemskými rostlinami, travinami nebo zelenými částmi stromů). Můžeme se pouze dohadovat, proč tyto vydry asi před 2 miliony lety vyhynuly…

Camille GROHÉ et al, Lutrinae Bonaparte, 1838 (Carnivora, Mustelidae) from the Plio-Pleistocene of the Lower Omo Valley, southwestern Ethiopia: systematics and new insights into the paleoecology and paleobiogeography of the Turkana otters, Comptes Rendus Palevol (2022). DOI: 10.5852/cr-palevol2022v21a30
Zdroj: Earth Institute at Columbia University / Phys.org

Poznámky PH:
Pouze letmo zmíněná vydra živící se krokodýly je ovšem také poměrně bizarní představa. (Kdyby přežila, mohli se s ní pak třeba seznámit starověcí Egypťané cestující do Puntu a uctívat ještě víc než krokodýla atd.?)
Jinak pokud megavydra lovila podobně jako velké kočky nebo hyeny (spíš ale asi ne ve skupinách?), pak k její kořisti mohli patřit i naši předkové, takový australopitékus by proti ní asi moc šancí neměl… (viz obrázek srovnávající velikosti)

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close