Archiv článků: šifry

Počátky evropské kryptografie

V době, kdy al-Kindí po­pisoval vynález kryptoanalýzy, Evropané se dosud potýkali se zákla­dy samotné kryptografie. Jedinými evropskými institucemi, kde se pracovalo na tajných písmech, byly kláštery, jejichž mniši studovali Bibli ve snaze odkrýt v jejím textu utajené významy – což je fascina­ce, která přetrvala i do moderní doby (viz příloha …

více »

Šifrování dat pomocí magnetických skyrmionů

Magnetické skyrmiony jsou víry magnetického pole, které překlápí spiny. Dají se použít k záznamu dat, kdy informaci nese samotná (ne)existence skyrmionu v daném místě. Skyrmiony lze ovládat pomocí vnějšího magnetického pole. Elektronika založená na skyrmionech by měla být energetický méně náročná a v některých ohledech také bližší biologickým neuronům než …

více »

Riemannova hypotéza a kryptografie

Britský matematik Michael Atiyah tvrdí, že se mu podařilo dokázat Riemannovu hypotézu. Co si o tom máme myslet? Plus pokus o vysvětlení, proč se o bezpečnost šifer sotva třeba bát. Jak lze zjistit krátkým prohledáváním zdrojů, Atiyahovi je 90 let a uvádí, že se mj. snaží rozbourat tradiční představu o …

více »

Cesta ke kryptografii doby postkvantové

Tanja Lange (Eindhoven University of Technology) a Daniel J. Bernstein (University of Illinois, Chicago) publikovali v Nature komentář o tom, že vývoj zabezpečení zaostává. Urychleně pracovat na systémech pro kryptografii doby postkvantové je prý nutné už nyní – pokud není dokonce pozdě. Oba autoři komentáře vycházejí z toho, že kvantové …

více »

Vývoj šifer: Když substituce nestačí

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

Jednoduchá monoalfabetická substituce byla dostatečně bezpečná po celá staletí. To se však změnilo v důsledku rozvoje frekvenční analýzy – nejprve v arabském světě, později v Evropě. Tragická poprava Marie Stuartovny je dramatickou ilustrací slabin monoalfabetické substituce. Bylo zřejmé, že v bitvě mezi kryptografy a kryptoanalytiky mají navrch ti druzí. Každý, kdo odesílal šifrovanou zprávu, …

více »

Anagramy v Kosmově kronice: důvodné pochybnosti

V 70. letech přišli František Borák a Antonín Patejdl s názorem, že jména českých knížat uváděná v Kosmově kronice jsou ve skutečnosti anagramem. Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami (přičemž …

více »