Archiv článků: slitiny

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …

Největší termoelektrický jev byl dosud zaznamenán u sloučeniny kobaltu, manganu a galia. Nově objevená slitina uranu dokáže z dodaného tepla generovat až 4krát vyšší napětí, 23 mikrovoltů na změnu teploty o 1 K; jde o napětí příčné k teplotnímu gradientu. Příslušný poměr reprezentuje veličina zvaná Nernstova odezva (Nernstův jev; používá …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …

Slitiny s vysokou entropií jsou známy teprve asi 15 let. Jedná se o látky, kde je více prvků (zejména kovů, např. 5 různých kovů) smícháno v podobných poměrech – ne tedy jako v tradičních slitinách, kdy je v mědi trocha cínu nebo v oceli 1 % uhlíku (tedy 1 dominující …

Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo. Nejsilnější dnes používané magnety jsou ze slitin prvku vzácných zemin neodymu (NdFeB) a slitiny samaria s kobaltem …

Tisk z kapalných kovů obvykle vyžaduje překročit teplotu jejich tání, což zase omezuje paletu materiálů, na které lze kovy nanášet. Nyní se ale podařilo jednoduše nanášet součástky z kapalných kovů (například elektroniku, ale zdaleka nejen ji) i na takové materiály, jako je želatina, stavební hmoty, papír nebo dokonce květiny či …

Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …

Hodinky z téměř ryzího zlata nemusejí být nijak těžké. Na ETH v Curychu vytvořili 18karátové zlato, které má oproti běžné slitině s mědí 5–10krát menší hustotu. Přitom si materiál i nadále udržuje lesk odpovídající 18 karátům. Karáty vyjadřují podíl hmotnosti zlata ve výsledné slitině. Ryzí zlato má 24 karátů. 18 …

Jako slitiny s vysokou entropií (high entropy alloys) označujeme směsi více prvků, které zde jsou zastoupeny v přibližně stejných poměrech (pro srovnání, není to třeba ocel, kde se k železu přimíchá maximálně pár procent dalších prvků). Tyto látky mají celou řadu unikátních mechanických i jiných vlastností. Přesněji řečeno – unikátní …

Deformační mechanismus v paměťových slitinách NiTi při zvýšených teplotách. Slitiny s tvarovou pamětí NiTi, jejichž superelastické a paměťové funkční vlastnosti vyplývají z martenzitické fázové transformace vyvolané v některých materiálech změnou teploty či napětí, jsou v současnosti využívány v lékařství, robotice či automobilovém a leteckém průmyslu. Použití binárních kovových slitin NiTi …