Astronomové objevili planetku s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tělesa o průměru přibližně 1 km ji přitom navíc každých 113 dní přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 20 milionů kilometrů (0,13 AU). Planetka 2021 PH27 má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech …
více »Objekty mezihvězdného původu mohou být v Oortově oblaku běžné
Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …
více »Jsou kapalné oceány i pod povrchem měsíců Uranu?
Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …
více »Klepání prstenců Saturnu ukazuje na podivné jádro planety
Tak jako zemětřesení způsobuje chvění Země, obdobný efekt nastává i v nitru Saturnu. Zajímavé je, že tyto vibrace se ve finále přenáší až do prstenců. V nové studii dva astronomové z Caltechu dokázali díky analýze vlnění prstenců získat nové informace o jádru Saturnu. Pro svou studii použili starší data pořízená …
více »Mezi Marsem a Jupiterem se patrně pohybují dva transneptuničtí imigranti
Astronomové využili dva dalekohledy, aby se podívali na zoubek dvěma tělesům hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Sluneční soustavou se pohybuje řada planetek, které můžeme rozdělit do určitých skupin podle různých klíčů. Jedním z nich je spektrum. Spektrální typ planetek se přiřazuje planetkám na základě jejich emisního spektra, barvy …
více »Hubbleův dalekohled poprvé zachytil vodu v atmosféře Ganymedu
Kde ve Sluneční soustavě se nachází nejvíc molekul vody? Nejspíš to není za Zemi, ani na Europě, ale na Jupiterově měsíci Ganymedu. Těleso je pokryté vodním ledem, hlouběji předpokládáme rozsáhlý podpovrchový oceán, v atmosféře se ale molekuly H2O kupodivu podařilo detekovat poprvé až nyní, a to a základě aktuálních i …
více »Komplikovaný vznik Oortova mračna
Oortovo mračno (Oortův oblak) se táhne na vnějším okraji Sluneční soustavy, zhruba od 3 000 do asi asi 200 000 AU (hranice je samozřejmě dost nejednoznačná, ostatně někdy se existence celého Oortova oblaku označuje za hypotetickou; pro srovnání, Pluto je od Slunce vzdáleno asi 40 AU). Nejvíce hmoty Oortova oblaku …
více »Spekulace o životě: metan budí pozornost i na Enceladu
Po dlouhých debatách o tom, zda by metan na Marsu mohl nějak naznačovat existenci místního života (sotva), začíná podobná debata i v případě Saturnova měsíce Enceladu. Také zde byl v atmosféře detekován metan, který spolu s vodou uniká z podzemního oceánu. Nová studie vědců z University of Arizona a Paris …
více »Asteroid Psyche není jen kus železa
Asteroid 16 Psyche studují astronomové již dlouho a celkem systematicky, takže je trochu překvapivé, že jsme se dočkali nové teorie o jeho původu. A to zrovna nyní, v „mezidobí“. Misi k asteroidu totiž NASA plánuje na příští rok, přičemž k cíli by sonda měla dorazit v roce 2026. Až dosud …
více »Jak slaný je oceán na Enceladu?
Dá se složení podpovrchového oceánu poznat podle toho, jak vypadá led na povrchu? Obyvatelnost oceánu na Enceladu závisí na jeho chemickém složení včetně slanosti. Na Zemi sice známe extremofily a rozhodně ne v každém prostředí vhodném pro život musí život také vzniknout, nicméně přece jen nám znalost parametrů vody v …
více »