Porovnání velikosti různých komet: Pevné ledové jádro C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) vs. konkurence. Druhá zleva je známá Halleyova kometa. Credit: NASA, ESA, Zena Levy (STScI)

C/2014 UN271: Do centra Sluneční soustavy míří největší kometa

Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu).

Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein. Nová studie o ní byla aktuálně publikována v Astrophysical Journal Letters. „Tato kometa je doslova špičkou ledovce mnoha tisíců komet, které jsou ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy příliš slabé na to, abychom je mohli pozorovat,“ uvedl spoluautor studie David Jewitt z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Vždy jsme musí být opravdu velká, protože je tak jasná i na tak velkou vzdálenost. Nyní se potvrdilo, že je to skutečně tak.“
Kometa C/2014 UN271 má největší jádro, jaké kdy astronomové u komety pozorovali. Tyto rozměry astronomové určili pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Hmotnost jádra se odhaduje na 500 bilionů (trillion) tun, což je stotisíckrát více než hmotnost typických komet, které se nacházejí mnohem blíže ke Slunci.
Problémem při měření rozměrů této komety bylo, jak rozlišit pevné jádro od obrovské prašné komy – oblaku prachu a plynu, který jádro obklopuje. Kometa se v současné době nachází ještě příliš daleko na to, aby její jádro mohlo být Hubbleovým dalekohledem vizualizováno samo o sobě. Místo toho data z dalekohledu ukazují jasný světelný bod v místě jádra. Vědci proto vytvořili počítačový model okolní komy a upravili jej tak, aby odpovídal snímkům. Poté odečetli rozměry takto stanového obalu komety a získali rozměry jádra. Získané výsledky se blíží dřívějším pozorováním komety v rádiovém spektru pomocí dalekohledu ALMA. Podle snímků Hubbleova dalekohledu je ovšem povrch komety tmavší, než se dříve předpokládalo, černější než uhlí.
Kometa C/2014 UN271 byla poprvé náhodně pozorována v roce 2010, kdy se nacházela 3 miliardy km od Slunce. Nyní se přiblížila ke Slunci na necelé 2 miliardy km; do svého sídla v Oortově oblaku se po smyčce vrátí za několik milionů let.
Oortův oblak je považován za zdroj bilionů dlouhoperiodických komet. Podle některých názorů se rozprostírá od několikasetnásobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí až po nejméně čtvrtinu vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližšími dalšími hvězdami (Alfa Centauri).
Komety Oortova oblaku byly před miliardami let vyvrženy ze Sluneční soustavy gravitací velkých vnějších planet. Vracejí se zpět ke Slunci a planetám pouze tehdy, pokud jsou jejich dráhy narušeny gravitačním tahem nějaké další hvězdy.
Komety, které tvoří Oortův oblak, jsou ale příliš slabé a vzdálené, než abychom je současnými technikami dokázali přímo pozorovat. Největší struktura Sluneční soustavy je tedy prakticky neviditelná. Vlastně i samotná existence Oortova oblaku je tak spíše teorie než prokázaná skutečnost.

Man-To Hui et al, Hubble Space Telescope Detection of the Nucleus of Comet C/2014 UN271 (Bernardinelli–Bernstein), The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac626a
Zdroj: University of California, Los Angeles/Phys.org

Dlouhověcí papoušci jsou chytřejší

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close