Archiv článků: sluneční vítr

Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …

Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové. Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy …

Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený …

Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …

Vědci z kalkatského centra IISER objevili nový vztah mezi magnetickým polem Slunce a cyklem slunečních skvrn; tato závislost má pomoci předpovědět, kdy nastane vrchol sluneční aktivity. Nová studie naznačuje, že maximální intenzita 25. cyklu sluneční aktivity, tedy právě probíhajícího cyklu slunečních skvrn, se blíží a pravděpodobně nastane do 9 měsíců. …

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala tři finálové družicové projekty pro novou medium-class misi (M7): M-Matisse, Plasma Observatory a Theseus. Na základě podrobných studií v nadcházející tzv. fázi A bude jeden z těchto projektů zvolen a realizován, s očekávaným startem po roce 2035. Na projektu M-Matisse (Mars-Magnetosphere ATmosphere Ionosphere and Space-weather …

Vzniklá porucha se šíří směrem k Zemi skrze plazma přechodové oblasti a dokáže vyvolat pulzace geomagnetického pole. Kosmické počasí působí nejen ve vesmíru, ale i na Zemi, potvrzuje další studie v časopise Nature Physics. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pochopit, jak se pomalé kmitání magnetického pole šíří z oblasti slunečního …

Hvězda EK Draconis po obří sluneční bouři vyvrhla mohutný proud fotonů a nabitých částic, který byl mnohem silnější než cokoli, co vědci pozorovali v naší sluneční soustavě. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti několika desítek světelných let. Podobný výrony by mohly představovat i přímé fyzické ohrožení. Ona by stačila …

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

Sluneční vítr při interakci s bublinou magnetosféry kolem Země, vytváří vlny energie, které se zdánlivě zastaví. Ze Slunce neustále vylétá proud elektricky nabitých částic. Na povrchu Země jsme před tímto náporem chráněni magnetosférou vytvořenou magnetickým polem Země, která funguje jako bublina. Když sluneční vítr narazí na magnetosféru, přenesou se podél …