Pixabay License

Zemi před 2 miliony let zřejmě zasáhla chladná mezihvězdná mračna

Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové.
Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy rotace planety, posunu deskové tektoniky, sopečných erupcí a hladiny oxidu uhličitého v atmosféře. Ale co když jsou takové drastické změny nejen důsledkem prostředí na Zemi, ale také polohy Slunce v Galaxii?
V nové studii nalezla hlavní autorka astrofyzička Merav Opher (Boston University / Harvard Radcliffe Institute) důkazy o tom, že asi před 2–3 miliony let se Sluneční soustava setkala s mezihvězdným mrakem tak hustým, že mohl narušit sluneční vítr. M. Opher a její spoluautoři se domnívají, že poloha Slunce ve vesmíru pak ovlivnila historii Země více, než se dosud předpokládalo.
Sluneční soustava je obalena ochrannou plazmovou vrstvou – heliosférou. Ta je tvořena neustálým proudem nabitých částic (slunečním větrem), který se táhne daleko za Pluto a balí planety do obří bubliny. Heliosféra nás chrání před radiací a galaktickým zářením (poznámka PH: i když naopak Země a její atmosféra se musí chránit zase před slunečním větrem). Podle nejnovější práce studený oblak stlačil heliosféru takovým způsobem, že na krátkou dobu dostal Zemi a ostatní planety mimo příslušnou bublinu.
M. Opher je jinak odbornicí na heliosféru, přišla např. s teorií/modelem, že heliosféra má tvar nadýchaného rohlíku.
Nyní se vědci podívali zpět v čase a pomocí počítačových modelů odhadli, kde se Slunce nacházelo před 2 miliony let – a s ním i heliosféra a zbytek Sluneční soustavy. Zmapovali také dráhu systému Místní stuhy chladných mraků (Local Ribbon of Cold Clouds), řetězce velkých, hustých a velmi chladných mraků, které jsou většinou tvořeny atomy vodíku.
Provedené simulace ukázaly, že jeden z mraků poblíž konce této stuhy, pojmenovaný Místní rys studených mraků (rys jako zvíře, Local Lynx of Cold Cloud), se mohl srazit s heliosférou.
Pokud by se tak stalo, říká M. Opher, Země by byla plně vystavena mezihvězdnému prostředí, kde se plyn a prach mísí se zbytky atomů z explodujících hvězd, včetně radioaktivního izotopu železa a plutonia.
Za normálních okolností heliosféra většinu těchto radioaktivních částic odfiltruje, bez ochrany však mohou snadno dosáhnout Země. Podle článku to odpovídá geologickým důkazům, které ukazují zvýšený výskyt izotopů 60Fe (železo 60) a 244Pu (plutonium 244) v oceánu, na Měsíci, antarktickém sněhu a ledových jádrech ze stejného období. Načasování se také shoduje s teplotními záznamy, které ukazují na období ochlazování.

Vnější tlak z „Rysa“ pak nepřetržitě blokovat heliosféru po dobu několika set let, ale možná až milionu let – v závislosti na velikosti mraku.
Těžko přesně říct, jaký vliv měla chladná mračna na Zemi – zda mohla být spouštěčem době ledové. V mezihvězdném prostředí však existuje několik dalších chladných mraků, s nimiž se Slunce za miliardy let od svého zrodu pravděpodobně setkalo. M. Opher a její spolupracovníci nyní pracují na tom, aby vystopovali, kde se Slunce nacházelo před 7 miliony let i ještě hlouběji v minulosti. Určit polohu Slunce miliony let do minulosti, stejně jako polohu systémů chladných mraků, umožňují data shromážděná misí Gaia Evropské kosmické agentury, která vytváří největší 3D mapu galaxie a stanovuje rychlost pohybu hvězd.

A possible direct exposure of the Earth to the cold dense interstellar medium 2–3 Myr ago, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02279-8

Zdroj: Boston University / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Velké jazykové modely pod lupou: v testu z kognitivní psychologie si vedl nejlépe GPT-4

Umělá inteligence tentokrát příliš nepřesvědčila, není ani moc racionální. Studie vědců University College London testovala …

3 comments

  1. Karel Adamčík

    Takže je to vliv rysa ostrovida… 😉

  2. Skvělý článek! Jen tak dál.

  3. Stanislav Brabec

    Jiná teorie říká, že se před několika miliony let srazily dva asteroidy v Hlavním pásu, a že prach pochází odtud.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close