Archiv článků: spin

Spontánně vznikající skyrmiony

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

více »

Kvantový darwinismus v diamantu

Spiny v diamantu vrhly nové světlo na jednu z největších záhad fyziky – přechod mezi kvantovým a klasickým světem. Němečtí a američtí fyzici využili NV (nitrogen-vacancy) centra v diamantu, aby vůbec poprvé demonstrovali fungování tzv. „kvantového darwinismu“. Nejde o chybu ani fantazii, ale o nový obor, který by měl objasnit, …

více »

Změna spinu může změnit materiál z vodiče na izolant

V Plzni mají unikátní fotoelektronový emisní spektrometr SARPES. Vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni se stává výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat přístroj SARPES, fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž …

více »

Spinové bity řízené světlem se prý obejdou bez chlazení

K uchovávání dat by se dále používala současná technologie, nicméně magnety by namísto elektrického proudu ovládalo infračervené záření. Takové uspořádání by mělo generovat jen minimum odpadního tepla. Většina záznamových zařízení dnes ukládá data v podobě spinu. Čtení i zápis informace se realizuje pomocí elektrického proudu, při tom se ale velké …

více »

Feromagnetický polovodič z vanadu

Polovodičů, které jsou současně feromagnetické, známe dosud velmi málo. Na Brookhaven National Laboratory, Princeton University a Ames Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energetiky USA, připravili materiál s unikátní kombinací elektromagnetických vlastností. Polovodičů, které jsou současně feromagnetické, známe dosud velmi málo, víceméně jde o pouze o sloučeniny chrómu. Nyní se ukázalo, …

více »

Šroubovicový materiál obsahuje dosud neznámé kvazičástice

Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …

více »

Jak se magnet zotaví po zásahu laserem

Již několik let je známo, že když ultratenký magnet zasáhne laserový pulz, dojde k jeho demagnetizaci. Na University of Colorado v Boulderu nyní zkoumali, co se děje potom – a ukázalo se, že magnet se opět vytvoří už za zlomek sekundy. Celý jev se přirovnává k tomu, co se stane, …

více »

Magnonová zařízení mají generovat méně tepla, jenže je tu problém

Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …

více »

Poprvé změřena vodivost germanenu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …

více »

Superizolátory způsobí, že elektrony se chovají jako kvarky

Silná interakce držící u sebe jak protony a neutrony v atomovém jádře, tak i jednotlivé kvarky tvořící protony a neutrony, vědcům překáží, aby mohli kvarky studovat jako od sebe oddělené částice. Izolované kvarky je třeba složitě získávat coby výsledek vysokoenergetických srážek v urychlovačích. Na Argonne National Laboratory (spadá pod Ministerstvo …

více »