Archiv článků: stárnutí

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …

U šimpanzů se matka stará o potomka sama – ale přesto počet potomků není spojen s horším zdravotním stavem. Melissa Emery Thompson a její kolegové z University of New Mexico se zaměřili na stárnutí šimpanzů. Antropologové působí pod hlavičkou Comparative Human and Primate Physiology Center, čili jejich specializací je přímo …

Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména u těch, kteří celý život rostou – třeba u ryb. Takový je evoluční předpoklad. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ale zjistili, že krátkověká ryba z jihovýchodní Afriky, halančík tyrkysový, se reprodukčnímu stárnutí přesto nevyhne. …

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …

Buňky mají různou velikost, a to i v rámci jediného organismu, drobná červená krvinka (navíc bez jádra) je oproti vyžraným neuronům klidně i stokrát menší. Jeden typ buněk si ale určité rozměry cca zachovává. Vědce z MITu zajímalo proč. Podle studie publikované v Cell (hlavní autoři Angelika Amon a Gabriel …

Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí. Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: …

Nestárnout nemá nic společného s nesmrtelností, ale znamená nezvyšující se pravděpodobnost úmrtí. Ve 30 letech má člověk vysokou pravděpodobnost, že se dožije 31, v 60 již menší šanci, že oslaví 61. narozeniny, ve 100 letech je pak ještě nižší naděje být tu zase za rok (nicméně i ve 100 letech …

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

Cestu k zásadnímu prodloužení života ukazuje proces přeměny diferencované buňky v buňku nádorovou. Průměrný věk zvířat se zásadně liší od několika dnů do stovky let. Antarktická houba Cinachyra Antarctica se dožila 1550 let, škeble Arctica Islandica více než 400 let. Nejdéle žijícím obratlovcem je želva obrovská, která se dožívá více …

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; …