Archiv článků: středověk

Archeologové odkrývají pevnostní systém Pohanska

Dobu zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku. Hradba byla široká úctyhodných 6 až 6,5 metrů a část z ní se dochovala. Nyní archeologové patrně identifikovali polohu jedné z bran, která stála hned vedle …

více »

Vikingové nebyli zrovna zdraví

Obyvatelé Švédska vikingského období trpěli mnoha zdravotními neduhy, ukázaly skeny pomocí výpočetní tomografie. Studie vědců z Göteborské univerzity ukazuje, že Vikingové trpěli závažnými onemocněními ústní dutiny a čelistí, infekcemi dutin a uší, osteoartritidou a mnoha dalšími chorobami. A to se přitom zkoumaly pouze lebky. (Poznámka: Vikingové zde použito ve smyslu …

více »

Rok 536 nemusel být nejhorší, alespoň v Byzanci

Rok 536 se někdy považoval za krizový moment, „ten nejhorší rok“, alespoň pro Středomoří a západní Evropu. Sopečná erupce měla vést k ochlazení a hladomoru, v letech 541-546 se pak přidala epidemie moru („Justiniánův mor“). Byzantská říše byla v úpadku – alespoň z určitého pohledu. (Na druhé straně dokázali Justiniánovi …

více »

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před počátkem Velkomoravské říše

Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. …

více »

Železo nad zlato

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu. Následující text vychází z …

více »

Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR na Pražském hradě

Archeologický ústav AV ČR, Praha, letos slaví sto let systematického výzkumu Pražského hradu, největšího souvislého hradního komplexu na světě a jedné z nejvýznamnějších historických památek České republiky. Výročí připomíná nejen vědecký význam samotného výzkumu, ale i mimořádnou spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, církví, památkáři a dalšími institucemi. Archeologové se podíleli …

více »

Zázrak v púšti v Kuvajte na ostrove Failaka

Voda je základnou podmienkou života. To platí oveľa viac na ostrove v nehostinnej púštnej krajine. Osemčlennému výskumnému tímu z Archeologického ústavu SAV, v. v. i., sa v rámci spoločného kuvajtsko-slovenského dlhodobého výskumného projektu podaril unikátny odkryv. Pri výskume nestoriánskej osady Al-Qusur zo 7. – 8. storočia nachádzajúcej sa v centrálnej …

více »

Knihtisk navazoval na starší technologie

Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …

více »

Norsko bylo v době Vikingů násilnější než Dánsko

V době Vikingů panovala v severní Evropě relativně vysoká míra násilí, proč by ale měla být někde větší než jinde? Podle nové studie bylo nicméně Norsko mnohem konfliktnější než Dánsko. Alespoň pokud jde o „interpersonal violence“, kam se nezapočítávají „tresty udělené shora“ – popravy apod. (tedy řekněme „soukromé násilí“). Má …

více »