Hrob prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík díky pokročilé technice poprvé nahlédli do prostoru hrobky v polském Kladsku. „Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný …
více »Středověká Praha
Praha se od říšských i polských velkoměst lišila tím, že nebyla multifunkční. Pražská řemeslná produkce byla jednostranná, neboť s výjimkou několika speciálních komodit byla orientována na místní nebo v menší míře i oblastní trh. Rozvoj Prahy se opíral o výjimečnou geografickou pozici, jež umožňovala dlouhodobou existenci zemského centra s kontinuitou …
více »Archeologický výzkum na lokalite Bojná opět přinesl nové objevy
Tím špičkových odborníkov z Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied (AÚ SAV, v. v. i.) už od roku 2007 intenzívne skúma známe archeologické nálezisko v Bojnej (okr. Topoľčany). Zameriava sa na objasnenie hospodárskeho i politického vývoja tamojšej komunity v siedmom až v desiatom storočí. Vďaka viacerým mimoriadnym objavom archeológovia SAV výrazne …
více »Více než 2000 denárů se skrývalo na Kutnohorsku
Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost. V době nestabilní politické situace v českých zemích ukryl kdosi na …
více »Lepru lidé dostávali od veverek – alespoň ve středověké Anglii
Důkazy z archeologických nalezišť ve středověkém anglickém městě Winchester ukazují, že anglické veverky obecné (red squirell, Sciurus vulgaris) kdysi sloužily jako důležitý hostitel pro kmeny Mycobacterium leprae, které způsobují u lidí lepru. „Díky naší genetické analýze se nám podařilo identifikovat veverky jako první dávné zvířecí hostitele lepry,“ říká hlavní autorka …
více »Sto let archeologie na Vyšehradě
Během uplynulých sta let objevili archeologové na Vyšehradě pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Soustředěný archeologický výzkum, který začal výkopem 5. května 1924, přinesl zásadní zlom v poznání Vyšehradu a postupně zbořil mnohé mýty …
více »Studie DNA: Avaři praktikovali levirátní svazky
Mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou… Prestižní časopis Nature dnes publikoval studii, kterou vedla Zuzana Hofmanová, vědkyně z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jež díky detailním genetickým a archeologickým analýzám odhalila podrobnosti ze života dávno zmizelé …
více »Archeologové objevili na Moravě bronzové kování opasku odkazující k neznámému pohanskému kultu
Motiv hada či hada požírajícího svoji oběť se objevuje v germánské i avarské či slovanské mytologii. Byl to všeobecně pochopitelný a důležitý ideogram. Další mimořádný objev se podařil archeologům z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v lokalitě Lány u Břeclavi, která se již proslavila nálezem zvířecího žebra s vyrytým nápisem ve …
více »České země a Hedvábná cesta
Prostor Českých zemí se dálkovým stykům v návaznosti na Hedvábnou cestu otevřel již na samém počátku našich středověkých dějin. Tyto kontakty zprostředkovalo avarské osídlení Velké uherské nížiny v 6. a 7. století. S Avary se k nám dostaly vlivy přinejmenším středoasijské, jak ukazují archeologické nálezy poslední doby.81 V 6. až …
více »Moderní morová bakterie získala geny od původce cholery
Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …
více »