Archiv článků: středověk

Praha, 1337: První císařský řez, který přežila i matka?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

První císařský řez v historii, při němž přežila současně matka i dítě, byl pravděpodobně proveden roku 1337 v Praze. Porod se uskutečnil přímo na dvoře českého krále Jana Lucemburského, rodičkou byla jeho druhá manželka Beatrix Bourbonská a dítětem Václav, nevlastní bratr Karla IV. S novými poznatky přišel tým pražských historiků …

více »

Na obřím „upírském“ pohřebišti nad Bílinou objevili sedm středověkých mincí

Bohatý na nálezy je letošní prázdninový archeologický výzkum na Mostecku. Na místě obřího pohřebiště objevili odborníci mince z 11. a 12. století a na 200 takzvaných záušnic. Na nejrozsáhlejším raně středověkém pohřebišti v Česku zatím odkryli archeologové 500 hrobů, dalších 1000 musí stihnout odhalit do pěti let. Poté místo na …

více »

Sluneční kámen Vikingů mohl fungovat

Foto: © Dollar Photo Club

Při svých evropských výbojích se Vikingové plavili především podél břehů, nicméně doplout na Island, do Grónska či Severní Ameriky vyžadovalo překonat širé moře. Jaké navigační pomůcky se používaly? Tradičně se v této souvislosti zmiňuje sluneční kámen, jímž bylo možné určit polohu slunce i při zatažené obloze. Kamenem se prostě přejíždělo …

více »

Unikátní nálezy z rotundy na Malé Straně

archeologie - stonehenge - ilustrační, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Předrománský kostel datovaný k roku 940, kolekci šperků z 9. a 10. století nebo šest koster rodiny rytíře z doby Jana Lucemburského objevil několikaměsíční archeologický výzkum v rotundě sv. Václava na Malostranském náměstí. Nachází se v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK. Nálezy činí z prostoru, o němž odborníci ještě donedávna nevěděli, …

více »

Dánsko hlásí největší nález zlata z vikinské éry

Šest zlatých a jeden stříbrný náramek z vikinského období objevila v Dánsku trojice amatérských archeologů. Informoval o tom server The Local, podle kterého se jedná o největší nález zlata z vikinské éry na dánském území. „Nález jednoho takového náramku by byl převratný; najít jich sedm, to už je mimořádná věc,“ …

více »

Proč Mongolové dokázali porážet i početnější protivníky

Jak to, že Mongolové ve 13. století dokázali smést své protivníky? Nebylo to kvůli početní převaze – dobyvatelé téměř vždy bojovali s armádami, které byly početnější. I když čistě počet snad umožňoval překonávat odpor opevněných měst… Už první větší válka, kterou Čingischán vedl po svém sjednocení mongolských kmenů, směřovala proti …

více »

Jak vypadalo středověké město

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Že středověké město bylo s hygienou poněkud na štíru, to asi celkem tušíme. Některé podrobnosti o tom, jak vypadal Londýn, jsou však přesto poněkud nečekané… Situace Londýna byla dána tím, že zhruba od počátku normanské vlády se ve městě začalo projevovat přelidnění, nicméně dlouho trvalo, než metropole začala růst přes …

více »

Loupežníci ve středověkém lese

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Pro přelom 14. a 15. století máme pro řešení otázky vnímání lesa a případného strachu, který z něho plynul, k dispozici ještě jeden typ pramene, který umožňuje podívat se na problém z úplně jiné stránky. Tzv. popravčí knihy (z předhusitské doby se dochovaly dvě) popisují osudy těch, kteří se na …

více »

Adamité – konec husitských naháčů

Jestliže už na Příběnicích a v okolních lesích docházelo k prvním projevům adamitství a k nekontrolovanému smilstvu, na nežáreckém ostrově se tyto extrémy stupňovaly. Nazí chodili všichni, jak o tom svědčí Žižkův list, Sylvius i veršované letopisy. Žižkův dopis Pražanům říká, že sektáři „nazí po světě těkati se nadáli“ a …

více »

Karlův most se stavěl bez vajec

„Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla,“ tvrdí to na základě svého nejnovějšího průzkumu vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR. Jejich několikaletý výzkum, který provedli na sice obtížně dostupné, ale opravdu původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, …

více »