Archiv článků: stromy

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

Data z Národních inventarizací lesa ukazují, že v evropských lesích stojí narušení stromů větrem za přibližně polovinou jejich celkové úmrtnosti. Sčítání škod krátce po události probíhá jen zřídka a odpověď na otázku, jaké typy vichřic mortalitu způsobují, je nejasná. Tým z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však ukazuje, že správnou cestou při jejím hledání může být dendrochronologie. Prostřednictvím letokruhů stromů mohou vědci zjistit, …

Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají …

Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem. Zdalipak stromy spí? V severních podnebných pásech jehličnany přestávají růst zhruba začátkem července. Proč tak brzy? Ukazuje se, že stromy vědí, kdy je čas začít s přípravami na zimu a spánek. …

Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

Po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není. Kůrovec komplikuje život lesníkům po celé republice a v posledních letech nabývá jeho řádění na intenzitě. Za oběť mu každoročně padnou miliony kubických metrů dříví, …

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …

Život a smrt proslulého stromu. „Mysteriózní“ borovice nejspíš v centru puebla Bonito vůbec nerostla. Různé památné a významné stromy chráníme a oceňujeme i dnes, proč ale nějaké mýty o stromech zase nezpochybnit a nepřenechat je Tolkienovi. V centru puebla Bonita v době vrcholu jeho moci (osídlení puebla asi 8. stol. …

Nová výsadba nepomůže, je třeba chránit současné stromy. Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, …