Archiv článků: stromy

Na Zemi roste přibližně 73 000 druhů stromů, včetně přibližně 9 200 druhů, které dosud nebyly objeveny. To jsou výsledky nové globální studie, na které se podílelo více než 100 vědců z celého světa a které byly zveřejněny v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United …

Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů a zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech …

Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z …

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

Data z Národních inventarizací lesa ukazují, že v evropských lesích stojí narušení stromů větrem za přibližně polovinou jejich celkové úmrtnosti. Sčítání škod krátce po události probíhá jen zřídka a odpověď na otázku, jaké typy vichřic mortalitu způsobují, je nejasná. Tým z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však ukazuje, že správnou cestou při jejím hledání může být dendrochronologie. Prostřednictvím letokruhů stromů mohou vědci zjistit, …

Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají …

Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem. Zdalipak stromy spí? V severních podnebných pásech jehličnany přestávají růst zhruba začátkem července. Proč tak brzy? Ukazuje se, že stromy vědí, kdy je čas začít s přípravami na zimu a spánek. …

Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …