Pixabay License. Volné pro komerční užití

Mrtvé stromy ročně uvolní podobně uhlíku jako spalování fosilní paliv

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z celého světa včetně Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Na 55 lesních lokalitách na šesti kontinentech vědci rozložili dřevo více než 140 druhů stromů, aby posoudili vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovina dřeva byla umístěna v síťových klecích. Tyto klece zabránily hmyzu, aby se podílel na rozkladu, a umožnily kvantifikovat jeho podíl na rozkladu dřeva.

„Experimentální data umožnila konsorciu modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku,“ vysvětluje Petr Baldrian, vedoucí Laboratoře mikrobiologie životního prostředí Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají jej do půdy. Hrají tak důležitou roli při ochraně klimatu. O osudu tlejícího dřeva mrtvých stromů v globálním koloběhu uhlíku se však dosud vědělo jen málo. Rozklad dřeva a recyklace živin v něm obsažených přitom patří k nejdůležitějším procesům, které v lesích probíhají.

Mrtvé dřevo představuje významnou zásobu uhlíku zejména v neobhospodařovaných lesích. Mrtvé dřevo v přírodní rezervaci Žofínský prales, Česká republika.
Mrtvé dřevo představuje významnou zásobu uhlíku zejména v neobhospodařovaných lesích.

Získané údaje ukazují, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu jsou velmi závislé na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje jej v oblastech, kde jsou teploty nižší.

„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv. Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodává Petr Baldrian.

Vědcům se podařilo dokončit tříletý experiment, přestože někdy pracovali za mimořádně obtížných podmínek. Například bylo nutné použít důmyslná opatření na ochranu některých oblastí před slony. Jedna oblast byla zase ztracena v důsledku lesního požáru a rekonstruována, zatímco jiná oblast byla zaplavena.

tisková zpráva Akademie věd ČR

Objevili univerzální systém pro dopravu nukleových kyselin do buněk

Schopnost doručovat do buňky molekuly různé velikosti usnadňuje využití systému i ve velmi odlišných genových …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close