Archiv článků: temná hmota

Mezinárodní tým astronomů nenašel v galaxii AGC 114905 žádnou stopu temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná a opakovaná měření pomocí nejmodernějších dalekohledů ze systému Very Large Array. Galaxie AGC 114905 se od nás nachází ve vzdálenosti asi 250 milionů světelných let. Patří mezi tzv. ultrarozptýlené trpasličí galaxie, kde označení „trpasličí“ …

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …

Při sledování (hypotetické) temné hmoty v Mléčné dráze vycházíme z jejích gravitačních interakcí s hmotou běžnou – takže jsme víceméně omezeni na oblasti, kde se vyskytují hvězdy. Většina hvězd leží podél galaktické roviny, což ztěžuje mapování temné hmoty nad a pod touto rovinou. Nemáme tedy celkovou představu o tom, jak …

Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …

Kolik informací je zakódováno ve viditelném vesmíru? Otázka je to samozřejmě poněkud komplikovaná až filozofická, ale zůstaňme v užším rámci. Nejde nám teď o to, zda informaci dokážeme čerpat, využít, zda je nějak jedinečná a ne redundantní, ale představme si prostě „maximální možné množství“. Melvin M. Vopson z University of …

Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …

Astronomie jako věda začala právě s tím, že model zachycoval nejen pozorovatelné události, ale dokázal dát i nečekanou předpověď – typicky pro zatmění. Neobvyklé události se ale na obloze nedějí zase tak často, proto možnost něco předpovědět znamená vždy vítanou šanci na potvrzení, respektive falzifikaci konkrétních teorií. Nyní astronomové předpovídají, …

Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru …

Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce z International Center for Relativistic Astrophysics (Itálie) napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie. Tak například v roce 2014 se plynový mrak G2 dostal na místo, kde by …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …