Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …
více »
Nebo snad mohou podobně fungovat částice temné hmoty? Hypotetické spojení hned několika bizarních dějů. S černými děrami je problém, respektive hned několik. Myslíme si, že snad nějak rozumíme vzniku černých děr z gravitačně zhroucených hvězd a obřím černým dírám v centrech galaxií. První problematickou kategorií jsou černé díry „střední“, tj. …
více »
Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …
více »
Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …
více »
Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …
více »
Tu a tam se objeví překvapující zpráva, že galaxie XY podle všeho neobsahuje temnou hmotu, nebo jí obsahuje nápadně málo či zase moc. Mnohdy pak další studie tvrdí, že všechno je jinak a podíl temné hmoty je vlastně normální. Následující výzkum má ukazovat, že temná hmota opravdu může být rozdělena …
více »
A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …
více »
Hypotetické temné hmoty by mělo být asi 5krát tolik než té běžné, to ale neznamená, že tento poměr je všude konstantní. Některé galaxie podle měření obsahují temné hmoty více, jiné méně. Rozdíly jsou přitom značné, v prostoru kolem galaxií by mělo být temné hmoty 10krát až 300krát více než běžné …
více »
Temná hmota stále uniká. Dosud neúspěšné pokusy o její detekci se týkaly vždy pouze určitého typu částic (WIMP, axiony, sneutrina, neutralina apod.) a výsledky stanovovaly rozmezí, v němž se nic objevit nepodařilo. To platí i pro nově navrženou metodu, která se soustředí na případné těžké částice. Vědci z National Institute …
více »
S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …
více »
Sciencemag.cz
