Archiv článků: uhlík

Lidský enzym umí rozložit grafen

Vědci z francouzského CNRS a dalších výzkumných institucí zjistili, že lidský enzym myeloperoxidáza umí rozkládat grafen. Jedná se o víceméně příznivou zprávu; grafen bude využívat stále více biomedicínské elektroniky, takže se bude dostávat i do těla a to by se s ním mělo umět vypořádat. Až dosud bylo známo, že …

více »

Štěpení vazby C-H

Vědci popsali dosud neznámý vliv na kinetiku štěpení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem. Faktor asynchronicity pomůže například v organické katalýze. Významný americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (ve zkratce PNAS), který vydává americká Národní akademie věd, tento týden zveřejnil studii …

více »

Nepravidelnosti v radioaktivním uhlíku a protonové záření

Letokruhy odhalují jednotný globální záznam kosmogenních radiokarbonových událostí v letech 774 a 993 n.l. Časopis Nature Communication zveřejnil výsledky studie mezinárodního vědeckého týmu vedeného profesorem Ulfem Büntgenem z University of Cambridge, jenž působí také v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který se podílel na řešení projektu COSMIC. Vědci se zabývají izotopovou analýzou letokruhů …

více »

Saturn z uhlíku

Tedy nejde o planetu, ale její analogii v nanoměřítku: chemickou strukturu z koule obklopené plochým prstencem. Uvnitř se skrývá fulleren C60, kolem pak kruh ze 6 spojených antracenů. Unikátní na této struktuře má být to, že nejde o „kouli zavřenou v jiné kouli“, ale opravdu v prstenci. 6 antracenů, respektive …

více »

Co mohou prozradit izotopy

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …

více »

Proud ze zkroucených nanotrubiček

Známe několik způsobů, jak přeměňovat mechanickou energii na elektrickou, např. piezoelektrický jev (proud vzniká deformací krystalů) nebo elektromagnetickou indukci (proud generuje pohyb vodiče v magnetickém poli). V časopisu Science byla publikována studie amerických a jihokorejských fyziků, která ukazuje, že jako zdroj elektrické energie mohou fungovat i uhlíkové nanotrubičky. Vlastní impulz …

více »

Rozvinování a svinování uhlíkových nanorolí

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Českým vědcům se podařilo experimentálně dokázat do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole. I když do dnešního dne existovaly hypotézy a simulace, Pavel Janda se …

více »

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

Rozložení izotopů dusíku může indikovat život

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to pomoci při pátrání po životě ve vesmíru? Víme, že život preferuje uhlík C12 před izotopem C13, z toho odhadujeme, že už některé cca 4 miliardy let staré vzorky jsou biologického původu (alespoň žádný anorganický anorganický …

více »