Archiv článků: uhlík

Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

více »

Uhlíková vlákna chráněná chromem a titanem

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

více »

Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

více »

Nový elektrid z trimerů uhlíku

Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …

více »

Uhlíkové nanotrubičky jako elektřina, bez drátů i baterie

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Nasypeme uhlíkové nanotrubičky do organického rozpouštědla a ty samotnou interakcí s kapalinou (organickým rozpouštědlem) začnou produkovat elektrický proud. Výsledkem je elektrochemická reakce bez toho, že bylo třeba připojovat systém ke zdroji elektrického proudu. S tímto nápadem přišli na MITu a demonstrovali jej na elektrochemické oxidaci alkoholů na aldehyd nebo keton. …

více »

Bifenylenová síť: je to 2D uhlík, ale není to grafen

V zajímavé 2D síti se střídají osmiúhelníky, šestiúhelníky a čtverce. Nově připravená modifikace uhlíku byla označena jako bifenylen, respektive bifenylenová síť. Připravili ji vědci z německé University of Marburg a finské Aalto University. Výsledek vyšel z teoretických úvah a simulací, které ukazovaly, že stabilních forem 2D uhlíku by mohla existovat …

více »

Elektricky vodivý beton vylepšený nanouhlíkem

Přidání nanouhlíku do cementu a podobných materiálů by mohlo podstatně rozšířit funkčnost stavebních hmot. Elektricky vodivý beton by pak například mohl fungovat jako zásobník energie nebo se sám ohřívat. Technologové z MITu navrhli dosáhnout elektrické vodivosti cementu/betonu přidáním uhlíku. Nanoformy uhlíkové černě by mělo stačit dodat do cementu asi 4 …

více »

Membrána z uhlíkových nanotrubiček by mohla zrychlit dialýzu

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Biologické membrány se často vyznačují současně vysokou propustností i selektivitou, u těch syntetických mezi těmito dvěma vlastnostmi často musíme pracně hledat kompromis. Pokud o selektivitě rozhoduje čistě velikost otvorů v membráně, pak je jasné, že čím menší otvory, tím je filtrace také pomalejší (za jinak stejných podmínek, například pouze koncentračním …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close