Archiv článků: uhlík

Kovalentní vazby, v nichž se dva atomy spojují sdílením páru elektronů, jsou v přírodě běžné; mj. tvoří kostry organických sloučenin. V roce 1931 navrhl nositel Nobelovy ceny Linus Pauling, že by mohly existovat i kovalentní vazby tvořené pouze jedním nepárovým elektronem, ale tyto jednoelektronové vazby by pravděpodobně byly mnohem slabší …

Vyznačuje se vysokou vodivostí a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa tzv. uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin …

Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …

Lithiové baterie byly na trhu chytrých telefonů dlouho dominantní volbou… V dnešním světě se chytré telefony staly základním nástrojem pro zvýšení produktivity a výdrž baterie tak má pro uživatele, kteří se na svá zařízení spoléhají, obrovský význam. Značka HONOR si tuto potřebu uvědomuje a snaží se posouvat technologie baterií dál, …

Dichalkogenidy přechodných kovů mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity vytvořili řadu nových jednostěnných nanotrubiček z dichalkogenidů přechodných kovů (TMD) s různým složením, chiralitou (tj. odlišné zrcadlové obrazy) a průměrem. Vycházeli přitom z trubiček nitridu boru, které sloužily …

Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …

Vědci z Hokkaido University a University of Tokyo získali nové poznatky o vzniku organických sloučenin ve vesmíru. Laboratorně studovali, jak se atomy uhlíku chovají v prostředí ledu. Předpokládá se, že některé z nejsložitějších organických molekul ve vesmíru vznikají na povrchu zrnek mezihvězdného ledu za velmi nízkých teplot. Ledová zrna vhodná …

Cyklus CNO je jedním z hlavních způsobů realizace termonukleární fúze v nitru hvězd, tj. „spalování“ vodíku na helium. Vědci z Helmholtzova centra v Drážďanech/Rossendorfu (HZDR) a jejich kolegové z Itálie, Maďarska a Skotska na drážďanském urychlovači Felsenkeller znovu prozkoumali tuto reakci a došli k překvapivému výsledku. „Studovali jsme dlouho známou …

Nová studie experimentálně demonstruje výsledky dosud předpovězené pouze teoreticky. Posledních 20 let vědci intenzivně studují chování vody v blízkosti uhlíkových povrchů. Voda může po uhlíku proudit mnohem rychleji, než by vyplývalo z běžných teorií proudění, nebo vytvářet zvláštní uspořádání, jako je například čtvercový led. Výzkumníci nyní ukázali, že voda dokáže …

Magnetické polarony, speciálně vázané stavy elektronu, se ukázaly jako klíčové při fotoprodukci peroxidu vodíku. Výzkumníci z VŠB-TUO se podíleli na průlomovém objevu týkajícím se fotoluminiscenčních vlastností uhlíkových teček (CDs), který v těchto dnech zveřejnil prestižní časopis Small. Vědci z Centra nanotechnologií CEET a národního superpočítačového centra IT4Innovations společně s kolegy …