Vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka z první poloviny 19. století, který měl netypicky poškozené přední zuby. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů, což přináší unikátní fyzický důkaz o …
více »Pražský Břevnov odkrývá svá tajemství. Odborníci zkoumají kosterní pozůstatky z válečného hrobu z roku 1757
V českém, ale i v evropském měřítku ojedinělá příležitost prozkoumat a zhodnotit kosterní pozůstatky mimořádně velkého počtu lidí, kteří zemřeli v přímém důsledku válečné události, se naskytla archeologům a zejména antropologům v pražském Břevnově. Čtyřměsíční průzkum potvrdil, že na jihozápadní straně kláštera vzniklo v květnu a červnu roku 1757 během …
více »Čipové války
Zatímco se torpédoborec plný počítačem naváděných zbraní plavil průlivem, Čínská lidová osvobozenecká armáda oznámila sérii odvetných cvičení s ostrou municí, která se měla odehrát v blízkosti Tchaj-wanu. Jedny noviny, jež podléhají Pekingu, napsaly, že půjde o nácvik „operace znovusjednocení silou“. Toho dne si však čínští vedoucí představitelé nedělali takové starosti …
více »Římské obléhání Masady trvalo jen pár týdnů, nikoliv několik let
Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů. …
více »Zrození zbraní a válečnictví
Je to překrásný křišťálový artefakt, mušlovité stopy štípání se třpytí ve slunečním svitu, je to dýka. Dýka, nejen obyčejný nůž. Co ale dělá dýku dýkou? Je to jen oboustranné ostří zakončené hrotem? Z hlediska čistě praktické funkce mohou být oba artefakty téměř zaměnitelné. Hlavní rozdíl mezi dýkou a nožem spočívá …
více »Války před neolitem
Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …
více »Krvavý neolit
Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …
více »Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…
Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …
více »Mimozemšťané a politika velmocí
Otázka, jak se má pracovat s případnými informacemi o mimozemské civilizaci, spadá nejspíš do teorie her. Jak budou nebo jak by měly postupovat vlády – míněno samozřejmě vlády velmocí, které mají k příslušným projektům nejblíž – v případě objevu cizí inteligence, respektive jejich signálů? Evan Gough na UniverseToday v této …
více »Jak Sparťané a Athéňané obléhali města
První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …
více »