Archiv článků: válka

Římské obléhání Masady trvalo jen pár týdnů, nikoliv několik let

Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů. …

více »

Zrození zbraní a válečnictví

Je to překrásný křišťálový artefakt, mušlovité stopy štípání se třpytí ve slunečním svitu, je to dýka. Dýka, nejen obyčejný nůž. Co ale dělá dýku dýkou? Je to jen oboustranné ostří zakončené hrotem? Z hlediska čistě praktické funkce mohou být oba artefakty téměř zaměnitelné. Hlavní rozdíl mezi dýkou a nožem spočívá …

více »

Války před neolitem

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

více »

Krvavý neolit

Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …

více »

Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

více »

Mimozemšťané a politika velmocí

Otázka, jak se má pracovat s případnými informacemi o mimozemské civilizaci, spadá nejspíš do teorie her. Jak budou nebo jak by měly postupovat vlády – míněno samozřejmě vlády velmocí, které mají k příslušným projektům nejblíž – v případě objevu cizí inteligence, respektive jejich signálů? Evan Gough na UniverseToday v této …

více »

Jak Sparťané a Athéňané obléhali města

První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …

více »

Starořecká bitva: hoplíti proti hoplítům

Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …

více »

Energie pro hvězdu smrti

Ke konstrukci laserové hvězdy smrti, schopné zničit celou planetu a terorizovat celou galaxii, jak je tomu ve Hvězdných válkách, bychom museli vytvořit ten nejsilnější laser, jaký si vůbec lze představit. V současnosti se nejsilnější lasery na Zemi používají k vytváření teplot vyskytujících se jinak pouze v jádrech hvězd. Jakožto součásti …

více »

Lasery a paprskové zbraně

Jestliže existuje takové množství komerčních laserů a vojenské lasery jsou tak mohutné, proč ještě nemáme k dispozici paprskové zbraně, které bychom používali k obraně a v bitvách? Ve sci-fi filmech jsou paprskové zbraně běžnou součástí arzenálu. Proč se tedy nepracuje na jejich stavbě? Jednoduchou odpovědí je, že chybí přenosný zdroj …

více »