Čínští chemici experimentovali od 9. století se střelným prachem nižšího stupně, a vytvářeli ohňostroje a zápalné bomby. Ve 12. a 13. nějaký dnes již anonymní kutil přišel na to, že když se přidá ledek, vznikne skutečný střelný prach. Místo hoření tato směs totiž při zapálení explodovala. A když byla nacpána …
více »Produktivní a neproduktivní války: kočovníci a střelný prach
Barbaři vrací úder. Kontrarevoluce ve vojenství. Od velkých říší k násilnému středověku. Kontraproduktivní války existovaly už dřív, avšak i ty nejhorší z nich byly jen kolapsy v rámci většího vzorce produktivní války. Některé z těchto kolapsů trvaly staletí. Avšak i přes pád Akkadské říše a egyptské Staré říše kolem roku …
více »Informační válka a kybernetická bezpečnost
Přestože má Česká republika platný a účinný zákon o kybernetické bezpečnosti a řadu koncepcí a strategií kybernetické bezpečnosti, terminologie týkající se problematiky války v kybernetickém prostoru není dostatečně rozvinutá a jednotná. Pojetí kybernetické obrany České republiky je odlišné od pojetí kybernetické obrany (Cyber Defence) NATO. Obsah a definice Cyber Defence …
více »Velké kočovnické říše bojovaly každá jinak
Skythové, Hunové, Mongolové, všechny si představujeme jako divoké jezdce, kteří své okolí zasypávali hromadami šípů. Nicméně i ve vojenské taktice kočovníků existovaly rozdíly. Není divu, máme před sebou období nějakých 2 000 let, během nichž se samozřejmě věci měnily (sledujeme vše cca od okamžiku, kdy bojovníci začali jezdit na koních …
více »Řecká triéra a vrchol moci Athén
O řeckých válečných lodích z klasického období toho kromě názvů pár bitev zřejmě mnoho nevíme. Ale nemusíme být smutní, moc toho nevědí ani archeologové a historici. Tehdejší řecké válečné lodě, především triéry, měly totiž na rozdíl od jiných plavidel tzv. kladnou plovatelnost. Tím se myslí schopnost trosek plavat i po …
více »Klíčové inovace v dávných válkách: neolit, doba kovů, starověk
Kdy a kde došlo k prvním bitvám, které se rozhodovaly střetem mezi válečnými vozy? Ian Morris se v knize War! (o knize viz text Produktivní a neproduktivní válka) zabývá především tím, jak války paradoxně (někdy, ne vždy) vytvářely svět s malou mírou násilí. Pojďme se ale namísto takto celkového pohledu …
více »Produktivní a neproduktivní válka
Válka snižuje množství násilných úmrtí – ale jen někdy. A proč byl středověk temný? Anglický archeolog Ian Morris se ve své knize o dějinách válek zabývá jejich dopadem na vývoj lidské civilizace. V první řadě jde o polemiku s bajkami o „mírumilovných domorodcích“, ať už je zastávali minulí filozofové nebo …
více »Slavná éra válečných vozů
V určitém období starověku byly bojové vozy hlavní údernou silou tehdejších armád, a to na značně širokém území – od oblasti Keltů přes antický svět a Přední východ až po Čínu. S takovou tezí alespoň přichází rektor Kingston College Arthur Cotterell ve své knize „Vozatajové“. Zároveň se v této celkem …
více »Umění války a zákon druhých mocnin
V šestém století před Kristem napsal jistý Sun-c‘ velký čínský manuál vojenské strategie, nazvaný Umění války. Má třináct kapitol, z nichž každá se zabývá určitým aspektem vedení vojenských operací, a velitelé ozbrojených sil z něj čerpají dodnes. Kniha Umění války byla údajně povinnou četbou důstojníků CIA i KGB, ale učí …
více »Proč Mongolové dokázali porážet i početnější protivníky
Jak to, že Mongolové ve 13. století dokázali smést své protivníky? Nebylo to kvůli početní převaze – dobyvatelé téměř vždy bojovali s armádami, které byly početnější. I když čistě počet snad umožňoval překonávat odpor opevněných měst… Už první větší válka, kterou Čingischán vedl po svém sjednocení mongolských kmenů, směřovala proti …
více »