Archeologové zkoumali unikátní koženou šupinovou zbroj nalezenou v hrobce jezdce v severozápadní Číně. Design a konstrukční detaily zbroje naznačují, že pochází z novoasyrské nebo novobabylonské říše z období mezi 8. a 6. stoletím př. n. l.. Zbroj byla objevena v roce 2013 v hrobce asi 30letého muže v Yanghai (Jang-chan, …
více »Co pohánělo rozvoj vojenských technologií
Peter Turchin ze Complexity Science Hub Vienna a další výzkumníci z různých oborů hledali odpověď na otázku, co bylo v průběhu světových dějin hnací silou vývoje nových zbraní, válečných strojů a dalších vojenských technik. Podle jejich studie publikované v PLOS ONE měly na vývoj vojenské techniky nejsilnější vliv velikost světové …
více »Bronzovými meči se skutečně bojovalo
A co by se s nimi také mělo dělat jiného, mohl by se člověk divit. Potíž spočívá v tom, že podle řady archeologů byl bronzový meč spíše symbol určitého postavení než zbraň. (PH: Přiznám, že osobně tomuhle způsobu uvažování zrovna nakloněn nejsem. Takový iPhone je jistě také symbol statusu, ale …
více »Co by bylo, kdyby – virtuální dějiny a letecká Bitva o Británii
Dřívější zahájení bojů i soustředění útoků na letiště by zvýšily pravděpodobnost porážky RAF. Virtuální dějiny, tedy úvahy a spekulace typu „co by, kdyby“, jsou rozhodně populární zábavou. Když se těmito úvahami zabývají historikové specializující se na danou událost, mělo by jít navíc o něco jiného než (jen) o sci-fi a …
více »Válka, mír a černé labutě
Když obchodní činnost banky J. P. Morgan skončila v 251 z 252 dnů ziskem, nemusí to nutně být pozitivní ukazatel. Dějiny tvoří z velké části mír, který tu a tam přeruší válka, ne naopak. Potíž tkví v tom, že my lidé máme sklon řídit se heuristikou dostupnosti, podle níž si …
více »Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?
Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …
více »Římské hranice: expanze i obrana
Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …
více »Válka umělých inteligencí
Za 20 let budou ve válkách bojovat roboti, bezpilotní letouny, autonomní vozidla, chytré zbraně a další stroje, lidé prý ale vyklidí i místa těch, kdo rozhodují. Lidské ztráty jsou ve vyspělých zemích obtížně politicky obhajitelné, proto už nějakou dobu dochází k nahrazení člověka na bojišti. V budoucím světě umělých inteligencí …
více »Podruhé v Teutoburském lese
Během prvního léta svého tažení Germanikus záměrně navštívil Teutoburský průsmyk, kde se pořád nacházely velké hromady blednoucích kostí. Vzpoura v Germánii měla na rozdíl od té panonské zlověstný rozměr. Koncentrace sil na Rýně, jak sám Tiberius věděl lépe než kdokoli jiný, byla jednoduše největší v celé říši – a na …
více »Proč Čína ztratila zájem o střelné zbraně
Proč si Čína neudržela svůj náskok v oblasti palných zbraní … pokud jde o odpověď, panuje mezi odborníky jen malá shoda. Viz také: Střelný prach a Evropa Nejoblíbenější teorií, na jejíž verze jsme již narazili v předchozích kapitolách, je, že Evropané těžili z unikátního západního způsobu vedení války. Zdědili ho …
více »