Archiv článků: vápník

Atomová jádra obsahující 34 neutronů by měla být relativně stabilnější. Tato hypotéza byla navržena již dříve, nyní ji potvrdily experimenty v japonském vědeckém centru RIKEN. Částice v jádře neplavou v nějaké „polévce“. Oproti tomuto dřívějšímu přesvědčení se dnes soudí, že jádro se do jisté míry podobá elektronovému obalu, obsahuje také …

Jediný iont vápníku dokáže zachycovat okolní teplo a ukládat tuto energii do své rotace. Vědci z Trinity College Dublin (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a Johannes Gutenberg University v Mohuči představili ve Physical Review Letters koncept nanomotoru. Iont je použit proto, aby částici šlo snadno zachytit na místě pomocí elektrického pole …

Sodíku do sebe cpeme moc, a mj. si tak zvyšujeme tlak. Logicky se proto objevuje snaha solit namísto chloridu sodného jeho směsí s chloridem draselným – draslík by měl naopak působit prospěšně, „proti sodíku“ a krevní tlak snižovat. Potíž je ale v tom, že draslíková sůl ne každému chutná, mnoha …

Kolik neutronů lze nacpat do určitého atomového jádra, aby bylo stabilní? Odpověď zní, že to přesně nevíme a musíme zkoušet. Lehčí prvky známe většinou v podobě izotopů, které mají zhruba stejný počet protonů a neutronů. Běžný vápník má v jádře kromě 20 protonů 20 neutronů. Předpokládáme, že podobně jako se …

Přímočará technika umožňuje přesně simulovat buněčnou signalizaci regulovanou vápníkem, proces klíčový pro nespočet biologických pochodů. Vápník je klíčový prvek pro fungování lidského těla. Díky vápenatým iontům spolu mohou buňky navzájem komunikovat, což umožňuje vzájemné interakce neuronů, stahování svalů či třeba synchronizaci buněk srdečních svalů, aby srdce mohlo tlouct. Abychom lépe …