Archiv článků: včely

Proč neexistuje žádná kolektivní mysl. Fascinující interakce mezi stereotypním vrozeným chováním a sociálním učením jsou patrné i v souvislosti s komunikací včel, což už jsme koneckonců viděli na příkladu taneční komunikace u rodu Apis. Zatímco symbolické kódy pro vzdálenost a směr jsou do značné míry vrozené, informace se dělnice učí …

Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …

Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění …

Autonomní roboti řízení umělou inteligencí nabídli dosud nevídaný pohled do nitra včelí kolonie. Zblízka pomocí kamer sledují královnu s její družinou a generují velké soubory dat pro analýzu včelího chování. Vědci z Centra umělé inteligence FEL ČVUT v Praze s kolegy z Rakouska, Velké Británie a Turecka vyvinuli průlomovou technologii …

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, …

Samotářské včely se podílí na opylování rostlin významnou měrou, v některých případech dokonce větší než včely medonosné nebo čmeláci. Bohužel vlivem ztráty jejich přirozeného životního prostředí se jejich množství snižuje. Čeští experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která …

Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …

Na propustnost voskových víček se zaměřil tým Aleny Bruce Krejčí z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Ve spolupráci s rostlinným fyziologem Jiřím Kubáskem tak poprvé změřili propustnost plodových a medových víček pro oxid uhličitý. Výzkumníci navázali na zřejmý fakt, že včelí plod vyvíjející se ve voskovém …

Uvolnění genomu z proteinového obalu je jedním z kritických kroků pro úspěšnou infekci buňky virem. Karel Škubník a jeho vědečtí kolegové, pod vedením strukturního virologa Pavla Plevky z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity, objevili nové poznatky týkající se mechanismu uvolnění genomu včelích virů. Vyvrátili tak dosavadní představy o chování včelích …

Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru …