Archiv článků: včely

Autonomní roboti řízení umělou inteligencí nabídli dosud nevídaný pohled do nitra včelí kolonie. Zblízka pomocí kamer sledují královnu s její družinou a generují velké soubory dat pro analýzu včelího chování. Vědci z Centra umělé inteligence FEL ČVUT v Praze s kolegy z Rakouska, Velké Británie a Turecka vyvinuli průlomovou technologii …

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, …

Samotářské včely se podílí na opylování rostlin významnou měrou, v některých případech dokonce větší než včely medonosné nebo čmeláci. Bohužel vlivem ztráty jejich přirozeného životního prostředí se jejich množství snižuje. Čeští experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která …

Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …

Na propustnost voskových víček se zaměřil tým Aleny Bruce Krejčí z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Ve spolupráci s rostlinným fyziologem Jiřím Kubáskem tak poprvé změřili propustnost plodových a medových víček pro oxid uhličitý. Výzkumníci navázali na zřejmý fakt, že včelí plod vyvíjející se ve voskovém …

Uvolnění genomu z proteinového obalu je jedním z kritických kroků pro úspěšnou infekci buňky virem. Karel Škubník a jeho vědečtí kolegové, pod vedením strukturního virologa Pavla Plevky z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity, objevili nové poznatky týkající se mechanismu uvolnění genomu včelích virů. Vyvrátili tak dosavadní představy o chování včelích …

Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru …

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která funguje u blanokřídlých. Matematika sobeckého genu v praxi. Poměry příbuznosti mezi jedinci blanokřídlými se liší od běžného fungování živočišné říše, protože samci (trubci) se zde líhnou z neoplodněných vajíček. Od otce mají tedy všechny „sestry“ …

Obourodičovská péče se vyvinula nikoliv navzdory vícenásobnému páření samice, ale právě díky němu. U obratlovců včetně člověka často spolupracují na péči o potomstvo oba rodiče. U blanokřídlého hmyzu je ovšem mnohem obvyklejší tzv. eusocialita, při které se společně na péči podílí více samic, byť se množí jen jedna z nich, …

Nákaza včelího plodu bylo první včelí onemocnění, u kterého bylo v roce 1917 rozpoznáno, že je způsobeno virem. Podrobný popis struktury viru nákazy včelího plodu, který napadá včelstva po celém světě, zveřejnil v uplynulých dnech tým strukturní virologie Pavla Plevky z Ceitecu Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci s Antonínem Přidalem …