Archiv článků: vesmír

Mléčná dráha dělá vlny

Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …

více »

Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

více »

Nejrychleji rostoucí černá díra jí Slunce denně

K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 …

více »

Velké Magellanovo mračno stále deformuje Mléčnou dráhu

A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …

více »

NASA našla na Měsíci vodu v kráteru Clavius

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho …

více »

Všudypřítomná voda: tekla i po povrchu planetky Bennu?

Některé balvany na povrchu Bennu obsahují žilky uhličitanů – to by mohlo naznačovat, že mateřské těleso, ze kterého vznikla planetka Bennu, mohlo mít hydrotermální aktivitu. První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního …

více »

Povrch Měsíce může oxidovat pozemský kyslík

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Podivné spojení mezi dvěma objekty zdánlivě zcela oddělenými prázdným prostorem. Ve vysokých zeměpisných šířkách Měsíce se překvapivě vyskytuje železo ve formě hematitu (oxid železitý, krevel), tedy v oxidované formě. Takové výsledky přinesl nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v Science Advances (hlavní autor Shuai Li, University of Hawaii v Manoa). …

více »

Analogy černých děr mají vysvětlit temnou energii

Zrychlující se expanze vesmíru má vycházet z obrovského moře kompaktních objektů šířících se mezi galaxiemi. Tak alespoň praví tisková zpráva Havajské univerzity v Manoa. Nemluvíme o temné hmotě, ale o temné energii, která funguje cca opačně (řekněme jako antigravitace, prostě hmotu, respektive prázdný prostor a v důsledku toho i hmotu, …

více »

Kosmologická konstanta má být konstantní a vesmír je plochý

Ve vesmíru existují dutiny, téměř prázdné bubliny, obsahující velmi málo galaxií. Na základě jejich analýzy a s přihlédnutím k tzv. baryonové akustické oscilaci ve velmi raném vesmíru lze analyzovat, jak probíhá zrychlující se rozpínání vesmíru a jaký vliv zde hraje temná energie, která expanzi pohání. Tato nově navržená metoda má …

více »