Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky …
více »NASA nastínila budoucnost Mezinárodní kosmické stanice
Budou moci ISS využívat komerční subjekty? Vztah Mezinárodní kosmické stanic k dalším projektům, návratu na Měsíc i misi k Marsu. NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle …
více »Rozpínání vesmíru může být v každém směru jiné
Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …
více »Bublina kolem Mléčné dráhy má vysvětlit různé rychlosti rozpínání vesmíru
Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …
více »NASA chystá dron pro Titan
Pokud se nic nepokazí, měla by mise odstartovat v roce 2026 a k cíli dorazit o osm let později. Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, …
více »Češi dodají rentgenový detektor X-IFU pro družici Athena
Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …
více »První sloučenina ve vesmíru: podivnost se vzorcem HeH+
Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …
více »Měříme rychlost rozpínání vesmíru – pomocí gravitačních vln
Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …
více »Další černé díry z raného vesmíru navrženy pro vysvětlení temné hmoty
Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …
více »Kde se bere nejenergičtější kosmické záření? Z cizích galaxií
Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …
více »