Archiv článků: vesmír

Nová technika umožňuje měřit s vysokou přesností teplotu hvězdy

Astronomové studují hvězdy pozorováním různých barev světla, které vyzařují a ty analyzují pomocí spektroskopie. Nyní tým vedený Étiennem Artigauem z Université de Montréal vyvinul techniku, která využívá spektrum hvězdy ke zmapování změn její teploty s přesností na desetiny stupně Celsia v různých časových měřítkách. Vědci se původně zaměřili na spektra …

více »

(C24H11CN): V hlubokém vesmíru našli největší aromatickou molekulu

Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …

více »

Nachází se Země uprostřed obrovské prázdnoty? Mohlo by to vyřešit problém s Hubbleovou konstantou

Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …

více »

Atomy uhlíku v nás opustily Mléčnou dráhu

Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …

více »

Černé díry dědí magnetická pole po mateřských hvězdách

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …

více »

Webbův dalekohled pomáhá zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

více »

Jupiter byl prý dříve dvakrát větší

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Pochopení raného vývoje Jupiteru pomáhá osvětlit i příběh Sluneční soustavy jako celku. Jupiter je někdy označován za „architekta“ Sluneční soustavy a jeho gravitace hrála rozhodující roli při formování oběžných drah ostatních planet a při tvarování disku plynu a prachu, z něhož se tvořily. Konstantin Batygin z Caltechu a Fred C. …

více »

Astronomové pozorují dvojici galaxií v bitvě v hlubokém vesmíru

Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) …

více »