Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data. Měření reliktního záření vede k …
více »Reionizaci vesmíru mohly způsobit malé galaxie
Astrofyzikové si dosud příliš nevědí rady s problémem reionizace vesmíru. Po velkém třesku se vesmír nacházel v horkém stavu, kdy většina protonů a elektronů existovala vedle sebe. Jak vesmír chladl, spojovaly se do atomů vodíku. Jenže ačkoliv vesmír chladne dál, mezitím došlo cca 1 miliardu let po velkém třesku (nebo …
více »Temná energie mohla projít fázovým přechodem
Jak to, že různé metody pro měření rychlosti expanze vesmíru (respektive hodnoty Hubbleovy konstanty) dávají rozdílné výsledky? Florian Niedermann a Martin S. Sloth z University of Southern Denmark nabízejí nyní následující řešení problému: temná energie prošla v nějaké chvíli fázovým přechodem, v raném vesmíru a v současnosti proto k expanzi …
více »Stephen Hawking: Měli bychom kolonizovat vesmír?
Vždy jsem snil o letu do vesmíru. Po mnoho let jsem však věděl, že je to jen sen. Byl jsem připoután k Zemi a na vozíku; tak jak jinak jsem mohl zažít nádheru vesmíru než prostřednictvím představivosti a své práce na poli teoretické fyziky? Nikdy mě nenapadlo, že bych mohl …
více »Start mise Psyche je opět o krok blíže
Psyche, tvořená hlavně železem a niklem, mohla být středem dávné planety, která nějak přišla o své svrchní vrstvy. Už za rok a půl bychom se měli dočkat startu sondy, která prozkoumá planetku velmi bohatou na kovy. Již brzy začne její sestavování a poté i nezbytné zkoušky. Americká mise Psyche prošla …
více »Vesmír stárne, tvorba hvězd ustává – ale ne všude stejně
Pokud bychom kondici vesmíru popisovali podle rychlosti, s níž vznikají nové hvězdy, pomyslný vrchol nastal už před asi 10 miliardami let, tedy krátce po velkém třesku v éře označované jako kosmické poledne. Následné období můžeme dokonce chápat už jako úpadek, a to i přesto, že jediná nám známá inteligence/civilizace vznikla …
více »Systém šesti exoplanet se synchronizovaným pohybem je záhadou
Podobné rezonance drah pozorujeme ve Sluneční soustavě u trojice Jupiterových velkých měsíců Io, Europa a Ganymedes. Astronomům se podařilo pomocí řady kosmických i pozemních přístrojů včetně dalekohledu ESO/VLT nalézt soustavu s šesti exoplanetami, z nichž pět se kolem své mateřské hvězdy pohybuje vzácně synchronizovaným způsobem. Vědci se domnívají, že tento …
více »Mléčná dráha dělá vlny
Naši galaxii si většinou představujeme jako cca rovinný disk, ten je ale – podobně jako u většiny jiných galaxií tohoto typu, tj. spirálních – ve skutečnosti pokroucený. Spíše než o otáčející omeletu by tedy bylo na místě přirovnání k bramborovým lupínkům. Vědci ze Sloan Digital Sky Survey představili na 237. …
více »Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény
Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …
více »Nejrychleji rostoucí černá díra jí Slunce denně
K astronomickým úlovkům letošního roku patří i dosud nejžravější černá díra J2157. Christopher Onken z Australské národní univerzity a jeho kolegové objevili objekt o hmotnosti 34 miliard sluncí. To je samo o sobě hodně, i když loňský rekord 40 miliard Sluncí to nepřekonává. I tak je to ovšem asi 8 …
více »