Archiv článků: vesmír

Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury

Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …

více »

Obří simulace popsala období reionizace vesmíru

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

více »

Pozorovali nejvzdálenější objekt ve vesmíru, galaxii vzdálenou 13,5 miliardy světelných let

Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …

více »

Neutronové hvězdy mohou fungovat jako detektory temné hmoty

Neutronové hvězdy jako extrémně kompaktní útvary by mohly zachytávat i procházející částice temné hmoty, tvrdí alespoň nová studie publikovaná ve Physical Review Letters. I když o podstatě nebo dokonce samotné existenci temné hmoty nevíme nic, studie uvádí, že temná hmota dokáže projít světelným rokem olova, aniž by její částice byly …

více »

Obr Alcyoneus: největší galaktická struktura je dlouhá jako 100 Mléčných drah

Astronomové objevili rádiovou galaxii o délce nejméně 16 milionů světelných let. Jedná se o dosud největší známou strukturu vytvořenou galaxií. Objev zpochybňuje některé z našich modelů, které popisují růst galaxií. V centru mnoha galaxií se nachází superhmotná černá díra, která zpomaluje zrod nových hvězd, a silně tak ovlivňuje životní cyklus …

více »

Je náš vesmír nestabilní?

Představa vesmírných prostor 10 na 50 větších, než je pozorovaný vesmír, je jistě ohromující. Teorie velkého sjednocení i teorie superstrun však v sobě skrývají ještě jednu zneklidňující možnost – náš vesmír by mohl zaniknout v obrovské katastrofě. Od dávných časů se spekulovalo o tom, jak náš svět skončí – zda …

více »

Temnou hmotu mají tvořit černé díry o hmotnosti planet

Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …

více »

Kolonie na Marsu by mohla vyvážet vodík

Případné kolonie ve vesmíru mohou být primárně výzkumné a těžební stanice, nebo skutečná města. Ta budou v první fázi zřejmě věnovat hlavní úsilí o vybudování maximální soběstačnosti, teprve později začnou produkovat i něco na vývoz. Mikhail Shubov z University of Massachusetts v Lowellu navrhuje, že Mars by se mohl stát …

více »

Rané galaxie fungovaly jinak

Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba. …

více »