Archiv článků: vesmír

Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …

Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …

Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

Na chladných a temných okrajích exoplanetárních soustav daleko za hranicemi dosahu známých planet tiše obíhají kolem svých hvězd záhadní plynní obři a další tělesa s hmotností planet – někdy i tisíce astronomických jednotek (AU) daleko od hvězdy. Vědci si již léta lámou hlavu nad tím, jak mohly tyto planety na …

Pochopení raného vývoje Jupiteru pomáhá osvětlit i příběh Sluneční soustavy jako celku. Jupiter je někdy označován za „architekta“ Sluneční soustavy a jeho gravitace hrála rozhodující roli při formování oběžných drah ostatních planet a při tvarování disku plynu a prachu, z něhož se tvořily. Konstantin Batygin z Caltechu a Fred C. …

Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) …

Je Mléčná dráha něčím výjimečná, když ji budeme srovnávat s dalšími galaxiemi? Průzkum SAGA (Satellites Around Galactic Analogs), který byl zahájen v roce 2013, zkoumá systémy galaxií, jako je Mléčná dráha, právě za tímto účelem. Nyní vědci z projektu SAGA zveřejnili na preprintovém serveru arXiv tři nové vědecké články, které …

Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …

Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …