Archiv článků: vesmír

Nový objev ukazuje, že složitost organických molekul by se mohla zvyšovat plynule. Prekurzory života budou častější, než jsme si dosud mysleli. Pomocí dalekohledu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) objevili astronomové (hlavní autor studie Abubakar Fadul z Max Planck Institute for Astronomy) komplexní organické molekuly – včetně prvního předběžného detekování ethylenglykolu …

Astronomové možná zachytili stále se formující planetu v akci, která vytváří složitý vzor v plynu a prachu obklopujícím její mladou hostitelskou hvězdu. Pomocí dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) pozorovali planetární disk s výraznými spirálními rameny a zjistili, že v jeho vnitřních oblastech se nachází jasné známky planety. Je to …

Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …

Astronomové studují hvězdy pozorováním různých barev světla, které vyzařují a ty analyzují pomocí spektroskopie. Nyní tým vedený Étiennem Artigauem z Université de Montréal vyvinul techniku, která využívá spektrum hvězdy ke zmapování změn její teploty s přesností na desetiny stupně Celsia v různých časových měřítkách. Vědci se původně zaměřili na spektra …

Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …

Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …

Nejspíš znáte populární knihy, které se snaží mapovat historii atomů v našich tělech. Vesměs se soustřeďují na poslední 4 miliardy let, tedy geochemické cykly či přesuny hmoty mezi živými organismy („kolik atomů z nás bylo v minulosti dinosauřími výkaly?“). Následující studie se zaměřuje na uhlík, ale v rozsáhlejším kosmickém měřítku. …

Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …

Vesmír se, jak známo, rozpíná, nicméně jak už bylo mnohokrát řečeno, vypadá, že rychlost jeho rozpínání se liší podle toho, zda se podíváme do minulosti nebo zda budeme analyzovat současný stav. Jinak řečeno, různými metodami změříme různou hodnotu Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Hodnota „na základě minulosti“ …

Na chladných a temných okrajích exoplanetárních soustav daleko za hranicemi dosahu známých planet tiše obíhají kolem svých hvězd záhadní plynní obři a další tělesa s hmotností planet – někdy i tisíce astronomických jednotek (AU) daleko od hvězdy. Vědci si již léta lámou hlavu nad tím, jak mohly tyto planety na …