S pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt ESA a NASA, nalezl mezinárodní tým vědců z Oddělení astronomie při Stockholmské univerzitě v raném vesmíru mnohem více černých děr, než bylo dosud známo. Nové výsledky mohou pomoci vědcům pochopit, kterak supermasivní černé díry vznikly. Vědci dnes …
více »Rentgenová polarizace odhaluje nová tajemství černých děr
Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …
více »Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované
Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …
více »Další studie tvrdí, že černé díry na počátku vesmíru nevznikly z hvězd
Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …
více »Nová studie odhaluje možný původ temné hmoty ve scénáři temného velkého třesku
Temná hmota mohla podle nové studie vzniknout ze samostatného „temného velkého třesku“, k němuž došlo krátce po zrodu vesmíru. V roce 2023 Freese a Winkler navrhli, že temná hmota, na rozdíl od běžné hmoty, mohla vzniknout z odlišné události velkého třesku, která se mohla odehrát několik měsíců po tom „klasickém“. …
více »Jak se vzala voda na Zemi? Meteority a sluneční vítr
Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …
více »Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů
Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …
více »Temná hmota by mohla hvězdám zajistit nesmrtelnost
Hvězdy poblíž středu naší galaxie se chovají poněkud podivně. Vysvětlením může být temná hmota. A co by z toho mohlo plynout dále? Vědci se domnívají, že objevil novou třídu hvězd, které by mohly existovat ve vzdálenosti jednoho světelného roku od středu Mléčné dráhy a mohly by fungovat podle neobvyklého mechanismu: …
více »Navrhují vznik temné energie v černých dírách
Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …
více »Pevatron: V centru Mléčné dráhy vystopovali rekordně silné záření gama
Na observatoři HAWC (High-Altitude Water Cherenkov), která se nachází na mexické hoře Sierra Negra, se vědcům podařilo nahlédnout do extrémní oblasti vesmíru. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Los Alamos National Laboratory pozoroval ultraenergetické záření gama o síle více než 100 teraelektronvoltů a poprvé vystopoval jeho původ až do centra Mléčné …
více »
Sciencemag.cz
