Genetika karpatských vlků je ovlivněna efektem hrdla láhve, drastickým snížením populační velikosti ve 20. století. V časopise Diversity and Distributions, odborném titulu zaměřeném na biogeografii a ekologii, vychází článek týmu středoevropských vědců, zaměřený na současnou populační strukturu vlka obecného v centru Evropy. Výsledky ukazují, že na tomto území dochází ke …
více »Vlci mají rádi své lidské rodiče i další známé lidi
To, že vlci vychovávaní v zajetí k lidem obvykle přilnou, ví každý, kdo si o tom něco přečetl. Nicméně neškodí k tomu dodat trochu čísel a provést výzkum ve vědeckém, kontrolovaném a reprodukovatelném prostředí. Na maďarské Eötvös Loránd University, jinak jednom z předních center pro výzkum kognitivních schopností psů, provedla …
více »Archeologie vlčího doupěte
Mezi různě důvěryhodnými knihami o vlcích vyniká Arktický vlk od Davida Mecha, mj. profesora na Minnesotské univerzitě. Zjistil stabilní vlčí osídlení na jednom místě po dobu stovek let. Autor sám se považuje za „vlčího biologa“, nemohla by ale existovat i vlčí archeologie? Myšlenka na první pohled bizarní, ale… Autor podnikal …
více »Počty vlků v Beskydech dlouhodobě stagnují
Nová studie publikovaná ve vědeckém časopise PLOS ONE přispívá k poznání o pomalém usídlování vlků v Beskydech, které představují okrajovou oblast výskytu vlků a dalších šelem v Západních Karpatech. Vlci, kteří jsou na Slovensku legálně loveni, zůstávají na území CHKO Beskydy stále velmi vzácní. Oproti tomu přítomnost rysa ostrovida, který …
více »Podle analýzy DNA přišel přejetý vlk až z Karpat
Vlk, kterého počátkem března zabilo auto na dálnici D1 na Jihlavsku, pocházel překvapivě z Karpat. Prokázaly to genetické analýzy jeho tkáně. Zvíře tak pravděpodobně urazilo z místa svého narození několik set kilometrů. U vlků se můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl …
více »Šakal v Čechách: zdomácnění v přímém přenosu?
Pracovníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy publikovali studii o dlouhodobém výskytu šakala obecného nedaleko hlavního města Prahy. Tato šelma původem z jihovýchodní Evropy se v posledních letech šíří Evropou severozápadním směrem; nová studie je prvním potvrzeným dlouhodobý výskytem stejného zvířete ve stejném území, což může svědčit o počínajícím zdomácnění. Článek …
více »Tibetská doga má krev místních vlků
Tibetská doga (mastif) je plemeno poměrně populární i v ČR. Genetická studie nyní ukazuje, že tito psi získali geny potřebné pro přežití v nadmořské výšce podobně jako samotní Tibeťané – křížením. Genetická výbava představující adaptaci na nadmořské výšky je v případě Tibeťanů výsledkem křížení s denisovany. (I když sotva přímo …
více »Došlo někdy k domestikaci šakala?
Konrad Lorenz si představoval, že některá psí plemena pocházejí z vlka, jiná ze šakala. Podle povahy se mu kupodivu zdálo, že šakalovitého původu je i vlka připomínající německý ovčák. Genetické analýzy vnesly do toho jasno v tom smyslu, že předkem psa je vlk. Mnohé další psovité šelmy ale také žijí …
více »Vlci se objevují i v Krušných horách
Po Kokořínsku, Broumovsku, Frýdlantsku, Jeseníkách či Šluknovském výběžku se letos téměř po dvou stech letech (poslední záznam o výskytu vlka v Krušných horách je z roku 1825) podařil potvrdit výskyt vlků i v oblasti Krušných hor. V předchozích několika letech se tu vlci sporadicky objevovali, zejména v zimních měsících Nálezy …
více »Měli ve Věstonicích ochočené vlky?
Etnologické prameny, včetně indiánské či sibiřské mytologie, vysvětlují první domestikaci jako jakýsi druh rovnoprávné smlouvy mezi člověkem a zvířetem, kdy člověk činí určitou nabídku (stálý přísun potravy, bezpečí), a ta pak bývá zvířetem uvážena a přijata. Na sklonku 19. století přednesl francouzský archeolog Édouard Piette přednášku K otázce domestikace soba. …
více »