Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …
více »Zamotaný evoluční stromeček plazů
Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …
více »Zoo Praha jako první v Evropě rozmnožila želvy dlaždicovité
Zoo Praha slaví mimořádný chovatelský úspěch. Tým kurátora Petra Velenského dokázal rozmnožit extrémně choulostivé želvy dlaždicovité. Dvě mláďata těchto houbožravých plazů se zde vylíhla jako vůbec v první zoo na celém kontinentě. Do nedávna byly přitom světově považovány dokonce za nechovatelné. Cesta k mláďatům byla trnitá. „Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem …
více »Želvy mohou řídit rychlost svého stárnutí
Studie provedená na želvách (suchozemských i vodních) potvrdila, že stárnou mnohem pomaleji než lidé nebo většina známých zvířat. U některých druhů želv se rychlost stárnutí po dosažení pohlavní dospělosti snižuje dokonce téměř na nulu. Rita da Silva a její kolegové z University of Southern Denmark do své studie zahrnuli 52 …
více »
Sciencemag.cz
