Voda na exoplanetách může být nejen v podobě oceánu na povrchu nebo pod ledovou krustou. Většina vody může být navázána v horninách různě hluboko v nitru planety. Vědci z univerzity v Cambridge nyní vyvinuli model, který dokáže předpovědět podíl minerálů bohatých na vodu uvnitř planety. Tyto minerály fungují jako houba, …
více »Tektonické desky se pohybují na kapalném i pevném podkladu
Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli …
více »Navrhli výrobu nanodiamantů i jinak než výbuchem
Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …
více »Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant
Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …
více »Dávná Země byla celá pod vodou
V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …
více »Satelity Swarm pomáhají mapovat elektrickou vodivost zemského pláště
Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …
více »