Archiv článků: život ve vesmíru

Fosfor může být pro život ve vesmíru nedostatkovým prvkem

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …

více »

Venuše opět v centru zájmu

O životě pozemského typu v atmosféře Venuše se uvažuje již delší dobu, nyní zde ale vědci objevili podezřelé tmavé tečky a můžeme se pustit do dalších spekulací. Sanjay Limaye z University of Wisconsin a jeho kolegové shrnuli důvody k optimismu pro život v časopisu Astrobiology. Tvrdí zejména, že Venuše mohla …

více »

Měsíc vznikl na Zemi plné vody

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Měsíc byl podle převládající „impaktové“ teorie vytvořen krátce po vzniku Země obří srážkou s tělesem o velikosti Marsu. To, že obě tělesa mají společný původ, se nejčastěji dokládá totožným poměrem různých izotopů (zejména kyslíku) na Zemi i na Měsíci. Vzorky z Měsíce máme k dispozici díky misi Apollo. Nový výzkum …

více »

Galaxie je asi k životu vlídnější, než se myslelo

Asi není potřeba rozebírat pojem obyvatelná oblast. Pokud se planeta pohybuje uvnitř obyvatelné oblasti, může mít na svém povrchu vodu v kapalném skupenství. Reálně však závisí obyvatelnost na mnoha dalších podmínkách. Na začátku všeho je zářivost hvězdy, vzdálenost planety od hvězdy a také historie celého systému, jak ukazuje třeba TRAPPIST-1, …

více »

Ledovce těsně pod povrchem Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Na základě dat ze sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter vědci popsali 8 lokalit, kde díky erozi prudkých svahů vystupují až prakticky k povrchu planety velká ložiska ledu. Výzkumníci ve studii publikované v Science uvádějí, že by mělo jít o poměrně čistý led, který je pokryt pouze slabou vrstvou usazeného a …

více »

V okolí mladé hvězdy detekován methylisokyanát

Astronomové využili radioteleskop ALMA k pozorování hvězd podobných Slunci ve velmi raném stádiu vývoje a podařilo se jim objevit známky přítomnosti methylisokyanátu – chemikálie, která je považována za jeden ze základních stavebních kamenů života. Tuto prebiotickou molekulu se u protohvězd slunečního typu, jejichž vývoj vede k systémům podobným Sluneční soustavě, …

více »

Proč hledat mimozemský život, nejsou nadějnější artefakty?

Jason Wright z Pennsylvania State Univerzity tvrdí, že při pátrání po hypotetických mimozemských civilizacích bychom se měli zaměřit spíše na „archeologické“ pozůstatky po civilizacích minulých a zaniklých. Práce byla zatím publikována na webu Arxiv, tj. bez oponentury. Wright se domnívá, že civilizace trvají krátce; mnohem pravděpodobnější proto je, že nějaká …

více »

UV záření může zmenšovat obyvatelné oblasti kolem hvězd

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Obyvatelná zóna je oblast okolo hvězdy, kde případná planeta může mít podmínky vhodné k udržení vody v kapalném skupenství. Co se ale stane, pokud do diskuse zapojíme také ultrafialové záření? K obyvatelné oblasti se v oblasti prezentace nových objevů upínají veškeré naděje. Ve skutečnosti je to ale hodně složité. Parametry …

více »

Může něco žít v čpavkovém blátě uvnitř Pluta?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jakmile na některém z těles sluneční soustavy objevíme (nebo předpokládáme) podzemní oceán, vždycky se vynoří i spekulace o možnosti místního života. Jak je tomu v případě Pluta? William McKinnon z Washington University v St. Louis se jako spoluautor několika článků v Nature zabýval právě touto otázkou. V první řadě je …

více »

Složité organické molekuly v mladém hvězdném systému

V protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu se astronomům poprvé podařilo odhalit složité organické molekuly, které jsou považovány za základní stavební kameny života. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) opět dokazují, že podmínky, za jakých vznikala Země i Slunce, nejsou ve vesmíru nijak unikátní. Výsledky byly publikovány 9. …

více »