Archiv článků: život ve vesmíru

Nedávno vzbudila mediální pozornost studie hledající nejnadějnější kandidáty na Dysonovy sféry, tedy inženýrské produkty technologicky velmi vyspělé mimozemské civilizace. Otázka je to ale samozřejmě celkem komplikovaná… Existují různé způsoby, jak hledat důkazy o existenci mimozemských technologických civilizací. Jedním z nich je pátrat po jejich záměrných pokusech informovat o své existenci, …

Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem, složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam Frank (University of Rochester) a Amedeo Balbi (University of Roma Tor Vergata) popisují kritickou hranici, která odděluje světy schopné rozvíjet technologické civilizace od těch, kde to nejspíš nepůjde – protože bez dostatečného množství kyslíku nepůjde …

Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze …

Nedávné zprávy o tom, že vesmírný dalekohled Jamese Webba našel známky života na vzdálené exoplanetě, pochopitelně vzbudily velkou pozornost. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by se dala přítomnost dimethylsulfidu, který je na Zemi biologického původu, ověřit. Loni se objevila studie o příslušné biosignatuře v atmosféře K2-18b. …

TOI 4633 c nemá pevný povrch, její atmosféra je pravděpodobně hustá a obsahuje vodní páru, vodík a metan. Tým astronomů a občanských vědců objevil planetu v obyvatelné zóně neobvyklého hvězdného systému, který zahrnuje 2 hvězdy a potenciálně i další exoplanetu. Lovci exoplanet si planety podobné Neptunu všimli, když přecházela před …

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …

Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

Nová studie tvrdí, že podpovrchový oceán Titanu je s největší pravděpodobností neobyvatelným prostředím. Výsledek má mít navíc obecnější význam, týká se i dalších měsíců obřích planet. „Bohužel nyní budeme muset být při hledání mimozemských forem života v naší Sluneční soustavě o něco méně optimističtí,“ komentuje výsledek Catherine Neish z University …

Pod silně zvrásněným povrchem Mimasu, jednoho z nejmenších Saturnových měsíců, se zřejmě také nachází oceán kapalné vody. Překvapivý objev – Mimas má průměr pouze 400 km – navíc odhalil, že tento oceán nejspíš vznikl před pouhými 5 až 15 miliony let, což z Mimasu činí i zajímavý cíl pro studium …