Fyzik Freeman Dyson už v roce 1960 přišel s myšlenkou, že by mohly existovat mimozemské civilizace tak vyspělé, aby dokázaly vybudovat megastruktury dostatečně velké na to, aby uzavřely svou mateřskou hvězdu – Dysonovy sféry. Současně navrhl, že tyto struktury by bylo možné detekovat na základě odpadního tepla, které budou vyzařovat …
více »Exoplaneta K2-18 b je zřejmě hyceánským světem, který by mohl hostit život
Astronomové na základě dat z Webbova dalekohledu objevil v atmosféře exoplanety K2-18 b molekuly obsahující uhlík včetně methanu a oxidu uhličitého. Výsledky odpovídají tomu, že tato exoplaneta může mít povrch pokrytý oceánem pod atmosférou bohatou na vodík. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá žádnému tělesu v …
více »Malá anketa: Oblíbené měsíce velkých planet
Na UniverseToday se zeptali odborníků na planetární geologii, které z měsíců velkých planet mají ve zvláštní oblibě. Odpovědi i jejich zdůvodnění se různily, ba dokonce vůbec nepřekrývaly. Francis Nimmo (Kalifornská univerzita v Santu Cruz): Enceladus. Protože chrlí materiál ze svého nitra na povrch, takže složení oceánu pod ledem nebo i …
více »Kapalná voda může být na exoplanetách častější
Nová analýza ukazuje, že exoplanet podobných Zemi, tedy ve smyslu s kapalnou vodou, je pravděpodobně mnohem více, než se dosud předpokládalo – což samozřejmě zvyšuje i šanci na nalezení života pozemského typu. I tam, kde vhodné podmínky neexistují na povrchu, by se voda v kapalné podobě mohla nacházet pod ním …
více »Větší šance pro vznik života: Na dávném Marsu se střídala suchá a vlhká období
Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …
více »Studie navrhuje obyvatelnost terminátorových planet
U trpaslíků typu M, tedy vůbec nejčastějších hvězd, se poměrně často vyskytují i exoplanety s vázanou rotací, které mají jednu stranu trvale přivrácenou ke hvězdě (a naopak, jistěže). Podle nové studie astronomů z Kalifornské univerzity v Irvine by i na těchto planetách mohl kupodivu existovat život pozemského typu. Obyvatelné by …
více »Exoplaneta LP 890-9c může určit hranici obyvatelné zóny
Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …
více »Co provádějí červení trpaslíci s exoplanetami v obyvatelné zóně?
Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd. Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet …
více »Místo obyvatelné oblasti chtějí astrobiologové hledat výpočetní zóny
Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých …
více »Nový projekt chce najít život na Marsu, ještě než tam přistanou první lidé
ALFA Mars (Agnostic Life Finding Association – Mars; alfamars.org) je skupina vědců, inženýrů, popularizátorů vědy a dobrovolníků, jejichž společným cílem je zjistit, jestli na povrchu Marsu v současné době existuje původní život, a to ještě předtím, než tam přistane první mise s lidskou posádkou. Nejnovější poznatky o minulosti Marsu i extremofilních formách pozemského …
více »